III.ÚS 572/05
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl návrh na zahájení řízení, protože stěžovatel neodstranil formální vady podání v příslušné lhůtě. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., který stanoví, že návrh se odmítá při marném uplynutí lhůty k odstranění vad. Rozhodnutí bylo vydáno mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků. Poučení o nepřípustnosti odvolání bylo vysloveno v souladu s právním předpisem.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. ledna 2006 ve věci navrhovatele J. B., o návrhu ze dne 3. listopadu 2005, takto:
Výrok
Návrh se odmítá
Odůvodnění
Dne 4. listopadu 2005 obdržel Ústavní soud podání vykazující formální vady, označené navrhovatelem jako "projednání dovolání". Ústavní soud vyzval stěžovatele k odstranění vad podání, k čemuž poskytl příslušné poučení (ve smyslu § 30 odst. 1, § 72 odst. 1, § 72 odst. 3, 5, 6 a § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a to i stran důsledků neodstranění vad ve lhůtě určené [§ 43 odst. 1 písm. a) cit. zákona], když tuto stanovil do 30 dnů od doručení výzvy; převzaté stěžovatelem dle dodejky dne 23. listopadu 2005. Jakožto orgán veřejné moci a orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je povinen Ústavní soud při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci (zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR), což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů. Pro marné uplynutí lhůty k odstranění vad návrhu proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve shodě se zákonným příkazem rozhodl, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 18. ledna 2006
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.