Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 573/2000

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2002-01-24 · odmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e) · ECLI:CZ:US:2002:3.US.573.2000

  1. KS Brno 19 Co 317/99-81
  2. ÚS III.ÚS 573/2000
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože předmět stížnosti byl zrušen vyšším soudem. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, podle něhož je stížnost nepřípustná, pokud nebylo vyčerpáno všechno procesní řízení. Zrušení rozhodnutí vyšším soudem znamená, že stížnost již nemá předmět. Soud tedy návrh odmítl bez ústního jednání.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem JUDr. Milošem Holečkem ve věci ústavní stížnosti L. N., zastoupeným JUDr. H. R., advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17.5.2000, č.j. 19 Co 317/99-81, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Usnesením Ústavního soudu ze dne 4.10.2000, č.j. III. ÚS 573/2000-5, bylo přerušeno řízení ve shora označené věci, neboť proti napadenému rozsudku bylo podáno dovolání. Podle zjištění Ústavního soudu rozhodl o podaném dovolání Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 21.11.2001, č.j. 26 Cdo 527/2001-104 tak, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17.5.2000, č.j. 19 Co 317/99-81, zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení, čímž odpadl předmět ústavní stížnosti. Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, je-li návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť návrh směřuje proti zrušenému rozhodnutí a nebyl tedy splněn předpoklad vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon navrhovateli k ochraně jeho práv poskytuje, stanovený v § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. Za tohoto stavu věci nezbylo Ústavnímu soudu, než návrh podle citovaného ustanovení odmítnout.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně 24. ledna 2002 JUDr. Miloš Holeček soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.