III.ÚS 64/01
V PLATNOSTI- MS Praha 20 Co 275/97-22
- NS 29 Cdo 2087/98
- ÚS III.ÚS 64/01
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty určené zákonem. Stížnost se týkala rozhodnutí nižších soudů, jejíž doručení se uskutečnilo v rozhodném období. Soud se opřel o § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož je stížnost předložená po lhůtě nepřípustná. Závěr byl v souladu s § 43 odst. 1 písm. b) zákona, který stanoví odmítnutí stížnosti v případě zjevné neopodstatnělosti.
Rubrum
III. ÚS 64/01 Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatele P. Č., zastoupeného JUDr. P. K., advokátem, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. října 2000, č. j. 29 Cdo 2087/98-42, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. října 1997, č. j. 20 Co 275/97-22, a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. ledna 1997, č. j. 23 C 31/96-15, t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
Navrhovatel, který se domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. října 2000, č. j. 29 Cdo 2087/98-42, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. října 1997, č. j. 20 Co 275/97-22, a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. ledna 1997, č. j. 23 C 31/96-15, odůvodňoval ústavní stížnost tvrzením, že se rozhodnutími soudů cítí dotčen na právech, která jsou zaručena čl. 96 Ústavy ČR a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti [§ 72 odst. 1 písm. a) odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu záznamu na stěžovatelem předloženém usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. října 2000 a údajů o dni podání návrhu k doručení Ústavnímu soudu bylo zjištěno, že napadené rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR bylo stěžovateli doručeno 28. listopadu 2000, a poněvadž tímto dnem počala lhůta k podání návrhu běžet, skončila 26. ledna 2001. Vzhledem k tomu, že stěžovatel podal návrh k doručení až dne 29. ledna 2001, učinil tak po lhůtě k tomu stanovené. S ohledem na výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Po lhůtě, vyplývající z § 72 odst. 2 citovaného zákona byl podán i návrh proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. října 1997 a Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. ledna 1997.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 26. února 2001
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.