III.ÚS 68/98
Sbírka: U 29/10 SbNU 445
V PLATNOSTIDalší rozhodnutí pod touto sp. zn.: Usnesení 9. 4. 1998
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po zákonem stanovené lhůtě. Stížnost byla předložena více než šedesát dní po nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího orgánu. Soud se opřel o § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož je posledním prostředkem k ochraně práva právoplatné odvolání. Návrh na přezkum rozhodnutí mimo odvolací řízení není posledním prostředkem ve smyslu zákona. Ústavní stížnost byla proto odmítnuta z důvodu zjevné neopodstatnělosti podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. E.P., zastoupeného advokátem JUDr. J.B., proti rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, ze dne 16. 10. 1997, čj. DOP-R4/21493/97-Kr-Sá, a rozhodnutí O.ú. Mč.P., ze dne 15. 8. 1997, čj. OZOP/R 701/97, mimo ústní jednání dne 9. dubna 1998 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
: Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 12. února 1998, brojí stěžovatel proti pravomocnému rozhodnutí O.ú. Mč.p., ze dne 15. 8. 1997 (čj. OZOP/R 701/97), ve znění rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 16. 10. 1997 (čj. DOP-R4/21493/97-Kr-Sá), a tvrdí, že oběma rozhodnutími orgánů veřejné moci byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva daná jak Ústavou republiky (čl. 2 odst. 4 úst. zák. č. 1/1993 Sb.), tak Listinou základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1 a čl. 9 odst. 2); podle dalšího tvrzení ústavní stížnosti shora označená rozhodnutí se stala pravomocná dnem 30. října 1997. Ústavní stížnost je podána po lhůtě stanovené pro její podání zákonem. Ústavní stížnost, jako návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, lze podat ve lhůtě 60ti dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.); tímto posledním prostředkem ve stěžovatelově věci bylo odvolání, o němž odvolací orgán, s účinky právní moci ke dni 30. října 1997, rozhodl dne 16. října 1997; jestliže tedy ústavní stížnost byla předložena Ústavnímu soudu až dne 12. února 1998, je očividné, že zákonem stanovená lhůta nebyla dodržena. O opožděné ústavní stížnosti bylo proto rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb.], jak ze znělky tohoto rozhodnutí je zřejmé; na zjištění, že jde o ústavní stížnost podanou po lhůtě stanovené zákonem nic nemění skutečnost, že stěžovatel se pokusil dosíci změny vydaných rozhodnutí cestou návrhu na jejich přezkum mimo odvolací řízení, neboť takovýto návrh, obdobně jako je tomu v trestních věcech stran podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona (k tomu srov. Pl. ÚS 28/94 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3., č. 2, vydání 1. Praha, 1995), není posledním řádným prostředkem k ochraně práva ve smyslu zákona o Ústavním soudu (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.).
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb.). V Brně dne 9. dubna 1998
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.