III.ÚS 705/04
V PLATNOSTI- MS Praha 19 Co 304/2004
- ÚS III.ÚS 705/04
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla zjevně neopodstatněná. Stěžovatel se domáhal práva na kontrolu bankovního účtu nezletilé, na který byla část výživného přesměrována. Soud uvedl, že matka jako opatrovnice má povinnost chránit zájmy dítěte a stěžovatel má možnost podat žádost o rozhodnutí soudu, pokud považuje nakládání s prostředky za nevhodné. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo v souladu s právním předpisem, který zaručuje ochranu zájmů dítěte.
Rubrum
III. ÚS 705/04 Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 27. ledna 2005 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Jiřího Muchy, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Jana Musila, ve věci navrhovatele Ing. P. H., zastoupeného Mgr. L. T. advokátem o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2004 sp. zn. 19 Co 304/2004, t a k t o :
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí, jímž odvolací soud sice změnil rozsudek soudu I. stupně a výši výživného, které byl zavázán platit nezletilé dceři částkou 14.000,- Kč měsíčně, snížil na částku 11.000,- Kč, avšak nezměnil způsob placení té části výživného, určené dle § 85a odst. 2 zákona o rodině. Uvedl, že pokud mu byla uložena povinnost přispívat na potřeby nezletilé měsíčně 7.000,- Kč k rukám matky a 4.000,- Kč na označený účet u České spořitelny, měl by být oprávněn také s účtem disponovat či alespoň kontrolovat, jak je s finančními prostředky, určenými k tvorbě úspor nezletilé, nakládáno. Tím, že disposiční právo k účtu nezletilé, který založila matka, má pouze ona, cítí se dotčen v právech zakotvených v čl. 1, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, v čl. 5 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 6 Úmluvy o lidských právech vyhlášené pod č. 209/1991 Sb. (míněna zřejmě Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod). Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. Odvolací soud změnil rozhodnutí soudu I. stupně ve výroku o výši výživného, které snížil z částky 14.000,- Kč na 11.000,- Kč měsíčně - vůči tomuto výroku v ústavní stížnosti však námitky stěžovatel nevznesl, stejně tak jako proti výroku o výši dlužného výživného za dobu od 1. 1. do 31. 8. 2004 a o jeho splatnosti. O části výživného, určeného pro nezletilou v souladu s § 85a odst. 2 zákona o rodině, tj. na tvorbu úspor zabezpečujících zejména přípravu na budoucí povolání, pak pokud jde o způsob tohoto plnění, námitka stěžovatele brojícího proti uložené povinnosti platit částku 4.000,- Kč na označený bankovní účet je neopodstatněná. Rozsudkem soudu I. stupně byla nezletilá svěřena do výchovy matky, která je povinna mj. chránit zájmy nezletilé, právo a povinnost tyto zájmy chránit náleží nepochybně i stěžovateli - nedohodne-li se s matkou o podstatných věcech při výkonu rodičovské odpovědnosti, může se domáhat rozhodnutí soudu. Ustanovení § 31 odst. 2 a § 49 zák. o rodině poskytují stěžovateli možnost svých práv při výkonu rodičovské zodpovědnosti se dovolat, pokud by shledal, že zájmy nezletilé při nakládání s vklady na účtu, učiněnými v její prospěch, matkou dostatečně chráněny nejsou. Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně, dne 27. ledna 2005
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.