Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 706/02

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2002-12-13 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:2002:3.US.706.02

  1. OS Ostrava 29 C 49/97
  2. KS Ostrava 42 Co 647/99
  3. ÚS III.ÚS 706/02
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty určené zákonem. Soud se výslovně nezabýval věcnou stránkou sporu, protože stížnost byla formálně neopodstatněná. Předpokladem pro přijetí stížnosti je splnění lhůty, která začíná dnem doručení posledního rozhodnutí. Vzhledem k opoždění byla stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítnuta.

Rubrum

III. ÚS 706/02 Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky B. D., zastoupené JUDr. K. M., advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. října 1999, sp. zn. 42 Co 647/99, a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. 29 C 49/97, mimo ústní jednání dne 13. prosince 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Pavlem Holländerem, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, podanou k poštovní přepravě dne 14. listopadu 2002 a co do formálních náležitostí jinak ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona], napadla stěžovatelka ve své občanskoprávní věci rozhodnutí orgánů veřejné moci (usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. října 1999 - 42 Co 647/99-40 a jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. dubna 1999 - 29 C 49/97-31, kterým bylo rozhodnuto tak, že stěžovatelce se nepřiznává osvobození od soudních poplatků a její žádost o ustanovení zástupce se zamítá) a tvrdila, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces, právo rovnosti stran v soudním řízení a právo jednat před soudem; podle odůvodnění ústavní stížnosti má stěžovatelka za to, že "závěr o bezúspěšném uplatnění práva byl učiněn jen proto, že stěžovatelka sepsala žalobu bez právního zástupce", a dále že u ní byly splněny všechny předpoklady pro úplné osvobození od soudních poplatků. Stěžovatelka navrhla zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Ostravě, jak jsou vpředu označena. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů a její běh počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 2 zákona). Podle zjištění Ústavního soudu (č. l. 5) bylo napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, jako rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, doručeno stěžovatelce dne 13. prosince 1999 a ústavní stížnost svěřena k poštovní přepravě dne 14. listopadu 2002, tedy z hlediska 60denní lhůty k jejímu podání (§ 72 odst. 2 zákona) zjevně opožděně. Jako obiter dictum nad rámec rozhodovacích důvodů lze uvést, že stěžovatelka podala proti napadenému usnesení Krajského soudu v Ostravě dovolání. Řízení o dovolání bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ČR (25 Cdo 514/2002-103), které bylo stěžovatelce doručeno dne 12. června 2002; tedy i za situace, kdy by ústavní stížnost směřovala proti rozhodnutí dovolacího soudu, byla by podána opožděně. Jestliže stěžovatelka podala ústavní stížnost po uplynutí 60denní lhůty, bylo ji nutno posoudit jako opožděnou [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona], a jako takovou odmítnout.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 13. prosince 2002

Dotčená ustanovení

Občanský soudní řád 99/1963 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.