III.ÚS 72/99
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla zjevně neopodstatněná. Stěžovatelka se domáhala nároku na vydání nemovitostí jako neopomenutelné dědičky, avšak soud se opřel o § 4 odst. 2 zákona o půdě. Soud vysvětlil, že nárok na vydání nemovitostí nebyl přiznán, protože byly důvodně vydány závětní dědičce. Rozhodnutí bylo založeno na závěru, že nebylo porušeno žádné základní právo zaručené Listinou.
Rubrum
III. ÚS 72/99-8 Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 4. května 1999 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti RNDr. M. M. K., zastoupené JUDr. M. K., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, č. j. 31 Ca 230/98-25, ze dne 22. ledna 1999, t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
Návrhem, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 8. února 1999, se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 22. ledna 1999, č. j. 31 Ca 230/98-25, kterým byla potvrzena část výroku 1) rozhodnutí Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí - okresního pozemkového úřadu č. j. Poz. 5240/23118/98/203 Kb. Uvedla, že se tímto rozhodnutím a také rozhodnutím Okresního úřadu v Ústí nad Orlicí - pozemkového úřadu, cítí dotčena na právech, zaručených v čl. 1, 2 odst. 2, v čl. 3 odst. 1 a 11 odst. l Listiny základních práv a svobod, jestliže jí nebyl přiznán nárok na vydání nemovitostí. I když po smrti původní vlastnice předmětných nemovitostí pro obsah závěti nedědila, mělo s ní být, jako s neopomenutelnou dědičkou, jednáno a v rozsahu zákonného podílu jí měl být nárok v restitučním řízení přiznán. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, senát jej, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítne [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu rozsudku č. j. 31 Ca 230/98-25 bylo zjištěno, že se Krajský soud v Hradci Králové, potvrzující výrok v části 1) rozhodnutí č. j. Poz. 5240/23118/98/203 Kb, ze dne 2. září 1998, Okresního úřadu Ústí nad Orlicí - okresního pozemkového úřadu, vypořádal s námitkou, týkající se uplatněného nároku stěžovatelky na vydání nemovitostí, identifikovaných ve výroku 1), který tato odvozovala od postavení oprávněné dědičky v závěti opomenuté. Z citovaného rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové nebylo shledáno porušení práv, kterých se v návrhu stěžovatelka dovolává. Soud v souladu s ustanovením § 4 odst. 2 zákona o půdě potvrdil výrok v části 1) napadeného rozhodnutí příslušného pozemkového úřadu - stěžovatelka nebyla uznána vlastnicí předmětných nemovitostí, když tyto byly důvodně vydány závětní dědičce. S ohledem na výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný dle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 4. května 1999 JUDr. Vladimír Jurka předseda III. senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.