III.ÚS 79/02
V PLATNOSTI- OS Šumperk 10 C 11/2000
- KS Ostrava 40 Co 558/2000
- ÚS 40 Co 558/2000
- ÚS III.ÚS 79/02
Citované zákony (1)
Rubrum
III. ÚS 79/02 Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Z. G., zastoupeného JUDr. M. S., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 10. dubna 2001, sp. zn. 40 Co 558/2000, a rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 4. dubna 2000, sp. zn. 10 C 11/2000, spolu s návrhem na zrušení ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), mimo ústní jednání dne 12. března 2002 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, podanou (podle razítka podací pošty) dne 1. února 2002 a co do formálních náležitostí ve shodě se zákonem [§ 30 odst. 1, § 34, § 72 odst. 1 písm. a), odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona], napadl stěžovatel rozhodnutí obecných soudů, totiž rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 4. dubna 2000 (10 C 11/2000-44) a rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 10. dubna 2001 (40 Co 558/2000-60), a tvrdil, že těmito rozhodnutími obecné soudy porušily čl. 1 větu prvou Listiny základních práv a svobod a v obsáhlém zdůvodnění v poloze obecného práva navrhl, aby Ústavní soud svým nálezem obě rozhodnutí obecných soudů, jak vpředu jsou označena, zrušil a dále, aby zrušil ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Ústavní stížnost je opožděná. Z tvrzení stěžovatele, a také z jím připojených příloh se podává, že stěžovatel pravomocný rozsudek sice napadl dovoláním, nicméně že toto - vzhledem k tomu, že hodnota sporu nedosáhla zákonem stanovené hranice (§ 238 odst. 2, § 239 odst. 3 o. s. ř.) - bylo dovolacím soudem jako nepřípustné a limine odmítnuto [§ 243b odst. 4 al. 1, § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř.]. Ústavní stížnost lze podat za splnění dalších zákonem předepsaných podmínek ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, bylo stěžovateli doručeno, přičemž takto stanovená lhůta počíná dnem doručení (§ 72 odst. 2 zákona). Jestliže v posuzované věci stěžovatel ústavní stížnost svěřil k přepravě (viz vpředu) dne 1. února 2002, a jestliže rozsudek Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, jako soudu odvolacího, byl mu doručen dne 6. srpna 2001 (č. l. 3 spisu Ústavního soudu), je zřejmé, že zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti není zachována, a proto byla takto podaná ústavní stížnost posouzena jako opožděná. Na tomto závěru - ostatně ve shodě s ustálenou rozhodovací praxí Ústavního soudu - nic nemění skutečnost, že proti rozhodnutí odvolacího soudu podal stěžovatel neúspěšně dovolání, neboť podání dovolání běh lhůty k podání ústavní stížnosti nestaví, resp. její běh se neodvíjí ode dne doručení rozhodnutí dovolacího soudu. O opožděné ústavní stížnosti bylo rozhodnuto odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona], aniž by bylo třeba zvlášť rozhodovat o návrhu na zrušení stěžovatelem označeného ustanovení zákona, neboť tento návrh ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu sdílí osud (odmítnutí) ústavní stížnosti.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 12. března 2002
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.