Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 81/95

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1995-06-08 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:1995:3.US.81.95

  1. OS Olomouc 10 C 295/93
  2. KS Ostrava 12 Co 765/94-32
  3. ÚS III.ÚS 81/95
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty stanovené zákonem. Stížnost byla nepřípustná, protože stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon poskytuje. Rozsudek soudu prvního stupně nabyl právní moci po zpětném stáhnutí odvolání. Soud se opřel o § 72 odst. 2 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Plný text

III. ÚS 81 / 95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky R.D., t a k t o Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Navrhovatelka se svým návrhem, který Ústavní soud obdržel dne 18. 4. 1995, domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, sp. zn. 12 Co 765/94-32 ze dne 6.10.1994. Tímto usnesením bylo zastaveno řízení ve věci žaloby navrhovatelky na zrušení tzv. odstupní smlouvy, které bylo zahájeno pod sp. zn. 10 C 295/93 u Okresního soudu v Olomouci. Navrhovatelka v podané stížnosti uvádí, že postupem soudů bylo porušeno její základní právo, které ovšem blíže neoznačila. Ústavní soud si vyžádal k posouzení věci spis Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. 10 C 295/93, a z něj zjistil, že navrhovatelka se dne 31.8.1993 obrátila na Okresní soud v Olomouci se žalobou o zrušení kupní a darovací smlouvy dle ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. Okresní soud dne 2.3.1994 rozsudkem žalobu zamítl. Proti rozhodnutí okresního soudu podala navrhovatelka odvolání. Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci dne 6.10.1994 usnesením odvolací řízení zastavil, protože žalobkyně vzala své odvolání zpět. Podle § 222 odst. 1 občanského soudního řádu nabývá rozhodnutí soudu prvého stupně v takovém případě právní moci, jako by odvolání nebylo podáno. Napadený rozsudek Okresního soudu v Olomouci proto nabyl právní moci dnem 10.6.1994. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním opravném prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Podle § 75 odst. 1 téhož zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Jak vyplynulo ze spisu Okresního soudu v Olomouci, navrhovatelka vzala zpět své odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně, tudíž nevyčerpala všechny prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Rozsudek okresního soudu nabyl právní moci dne 10.6.1994, ústavní stížnost byla podána dne 18.4.1995, tedy po uplynutí lhůty 60 dnů podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) a f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem a současně jako návrh, který byl podán nepřípustně. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 8. června 1995 JUDr. Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.