Ústavní soud · Usnesení

III.ÚS 89/94

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1995-03-08 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:1995:3.US.89.94

  1. VS Praha Tz 17/92
  2. ÚS III.ÚS 89/94
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty stanovené pro její podání. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož lhůta začíná dnem nabytí právní moci posledního rozhodnutí. Věc se týkala návrhu na zrušení rozhodnutí Vrchního soudu, které zamítlo stížnost proti rozsudku z roku 1948. Soud rozhodl, že zbytečné je další zkoumání dalších nedostatků stížnosti, protože již základní podmínka pro její přípustnost nebyla splněna.

Rubrum

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatelky K.V., zastoupené advokátem JUDr. K.P., t a k t o Návrh se o d m í t á .

Odůvodnění

: Navrhovatelka dne 17.6.1994 přípisem, který Ústavní soud ČR obdržel dne 20.6.1994, podala ústavní stížnost proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11.4.1994, sp. zn. Tz 17/92. Citovaným usnesením byla zamítnuta stížnost pro porušení zákona podaná bývalým GP ČR podle § 266 trestního řádu, a to proti rozsudku bývalého Mimořádného lidového soudu v Kutné Hoře ze dne 30.12.1948, čj. Ls 393/48-7 ve prospěch obviněných A.K. a F.K. Právní moci uvedené rozhodnutí Vrchního soudu v Praze nabylo vyhlášením v rámci konaného neveřejného zasedání dne 11.dubna 1994. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, a tato lhůta počíná dnem kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 cit. zákona). V dané věci je potom zmíněným rozhodnutím právě rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. Tz 17/92 ze dne 11.4.1994. S ohledem na uvedené skutečnosti potom Ústavnímu soudu nezbylo, než podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.,návrh odmítnout jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání, a to aniž by se dále zabýval dalšími nedostatky podané ústavní stížnosti týkajícími se udělené plné moci právnímu zástupci navrhovatelky, když jejich případné odstranění by s ohledem na shora uvedené nemělo pro výsledek řízení o ústavní stížnosti podstatný význam. P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. V Brně dne 8. března 1995 JUDr.Vladimír JURKA soudce Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) 141/1961 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)