III.ÚS 94/2000
V PLATNOSTI- MS Praha 38 Ca 87/99
- ÚS III.ÚS 94/2000
Ústavní soud ČR odmítl návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podaný správním orgánem. Soud uvedl, že orgán veřejné správy nemůže být aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti. Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 72 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost přístupná pouze osobám, které jsou nositeli základních práv. Soud se opřel o své vlastní stanovisko, podle něhož správní orgán, jehož rozhodnutí bylo zrušeno správním soudem, nemá právní zájem na podání ústavní stížnosti.
Rubrum
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatele Celní ředitelství Praha, proti rozsudku Městského soudu v Praze, čj. 38 Ca 87/99-57, ze dne 26. 10. 1999, t a k t o :
Výrok
Návrh se o d m í t á .
Odůvodnění
Navrhovatel podal dne 14. 2. 2000 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"), který směřoval proti rozsudku Městského soudu v Praze, čj. 38 Ca 87/99-57, ze dne 26. 10. 1999, jímž bylo zrušeno rozhodnutí Celního ředitelství Praha čj. 16654/98-01/2, ze dne 10. 12. 1998 a věc byla vrácena tomuto orgánu k dalšímu řízení. Podle názoru stěžovatele byl napadeným rozhodnutím zkrácen na svých právech. Stěžovatel - Celní ředitelství Praha návrhem, podaným podle § 72 a násl. zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), brojil proti rozsudku Městského soudu v Praze, kterým v rámci přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí orgánu veřejné správy bylo zrušeno jeho rozhodnutí, vydané ve správním řízení podle zák. č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a žádal, aby Ústavní soud toto rozhodnutí zrušil. Definičním znakem pojmu ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR, jakož i § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, je zásah orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Pro aktivní legitimaci k podání ústavní stížnosti z toho vyplývá, že takto legitimován je pouze ten subjekt (fyzická a právnická osoba), jenž disponuje způsobilostí být nositelem základních práv a svobod. Pokud stát vystupuje v právních vztazích v pozici subjektu veřejného práva, čili jako nositel veřejné moci, z povahy věci není a ani nemůže být nositelem (subjektem) základních práv a svobod. Přístup opačný by znamenal popření smyslu základních práv a svobod tak, jak byly zformovány staletým vývojem evropské a anglosaské kultury. Z pohledu teoretického takovýto postup znamená popření základního rozdílu mezi pojmy oprávnění (subjektivní právo) a pravomoci (kompetence), jenž je akceptován v postavení paradigmatu právního myšlení v dosahu evropské kontinentální i anglosaské právní kultury. Tento názor vyslovil Ústavní soud ve svém stanovisku, sp. zn. Pl. ÚS-st-9/99, ze dne 9. 11. 1999, když konstatoval, že správní orgán, jehož rozhodnutí bylo úspěšně napadeno správní žalobou, není aktivně legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí správního soudu. V předmětné věci byl návrh podán Celním ředitelství Praha, které rozhodovalo jako odvolací orgán ve správním řízení o odvolání Československé obchodní banky, a.s. proti rozhodnutí Celního úřadu Příbram. Rozhodnutí stěžovatele pak na základě správní žaloby bylo zrušeno výše uvedeným rozsudkem Městského soudu v Praze. Z uvedeného plyne, že v řízení, v němž byl vydán napadený rozsudek, vystupoval stěžovatel jako správní orgán, jehož správní rozhodnutí bylo soudem přezkoumáváno. Vzhledem k této skutečnosti nemůže být vzhledem k výše uvedenému stanovisku Ústavního soudu aktivně legitimován pro podání ústavní stížnosti podle § 72, zákona o Ústavním soudu. Vzhledem k výše uvedeným závěrům nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, odmítnout jako návrh podaný subjektem zjevně neoprávněným. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 30. května 2000
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.