IV.ÚS 1037/08
V PLATNOSTI- NS 25 Cdo 4981/2007
- ÚS IV.ÚS 1037/08
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána mimo 60denní lhůtu od doručení posledního rozhodnutí. Soud se opřel o § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je lhůta kogentní a nemůže být prodloužena. Stěžovatel nepředložil platné právní zastoupení advokátem, což neovlivnilo rozhodnutí o základním nedostatku. Rozhodnutí bylo založeno na zjevné neopodstatnělosti stížnosti.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 30. dubna 2008 ve věci ústavní stížnosti L. H., proti v ústavní stížnosti označeným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 a Městského soudu v Praze vydaných v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 4 pod sp. zn. 19 C 434/2003 a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007 čj. 25 Cdo 4981/2007-146 takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
V obsáhlé ústavní stížnosti doplněné řadou příloh a podané k poštovní přepravě 22. 4. 2008 napadl stěžovatel více rozhodnutí vydaných nalézacím a odvolacím soudem v řízení o náhradu škody, které vede (vedl) jako žalobce společně s dalšími žalobci proti žalovanému JUDr. K. S. Současně stěžovatel napadl i shora označené usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo zastaveno dovolací řízení proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2006 čj. 23 Co 388/2006-109 (i toto usnesení odvolacího soudu je ústavní stížností naříkáno). Z obsahu ústavní stížnosti a připojených příloh je patrno, že stěžované rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo stěžovateli doručeno 24. 1. 2008 a ostatní rozhodnutí, jejichž kasace se stěžovatel u Ústavního soudu domáhal, v letech předcházejících. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy. Stěžovatel připojil k ústavní stížnosti kopii (nikoliv speciální) plné moci udělené jím dne 10. 12. 2007 Mgr. Aleši Brodskému, advokátu, AK se sídlem v Praze 6, Na Okraji 439/44. Z přípisu tohoto advokáta doručeného dne 29. 4. 2008 bylo však Ústavním soudem zjištěno, že jmenovaný zastoupení stěžovatele v řízení před Ústavním soudem nepřevzal; to ostatně nevyplývá ani z obsahu (kopie) plné moci ani z ústavní stížnosti samotné; ta zjevně je sepsána pouze stěžovatelem. Ústavní soud přesto nevyzýval stěžovatele k odstranění nedostatku právního zastoupení advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), neboť byť by i byla tato vada zhojena, nic by to na opožděném podání ústavní stížnosti a tudíž i na povinnosti Ústavního soudu tuto odmítnout nezměnilo. Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 30. dubna 2008 Miloslav Výborný soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.