IV.ÚS 1145/17
V PLATNOSTI- VS Praha KSHK 45 INS 9511/2014
- ÚS IV.ÚS 1145/17
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po lhůtě stanovené zákonem. Stěžovatelka se domáhala zrušení ustanovení insolvenčního zákona, která podle ní porušují její ústavní práva. Soud zjistil, že rozhodnutí o posledním procesním prostředku bylo doručeno včas, avšak stížnost byla podána později než dvěma měsíci od doručení. Proto byla stížnost zamítnuta jako nepřípustná, stejně jako příslušný návrh na zrušení ustanovení.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila o ústavní stížnosti Zuzanny Beranové, zastoupené Mgr. Josefem Zemanem, advokátem se sídlem Žižkova 498, Trutnov, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 1. 2017 č. j. KSHK 45 INS 9511/2014, 2 VSPH 704/2016-B-37 a o návrhu na zrušení ustanovení § 394a odst. 3 a § 406 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a o způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Výrok
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění
Stěžovatelka se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí soudu pro porušení jejích "ústavně zaručených základních práv a svobod" a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Spolu s ústavní stížností podala návrh na zrušení ustanovení § 394a odst. 3 a § 406 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a o způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "insolvenční zákon"). Ústavní soud z elektronicky doložené části insolvenčního spisu Krajského soudu v Hradci Králové (vedeného pod sp. zn. KSHK 45 INS 9511/2014) a z přílohy ústavní stížnosti zjistil, že rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovatelce zákon k ochraně jejího práva poskytuje, tj. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 26. 1. 2017 č. j. KSHK 45 INS 9511/2014, 2 VSPH 704/2016-B-37, jí bylo zvláštním způsobem doručeno (srov. § 74 a § 75 odst. 1 a odst. 2 insolvenčního zákona) dne 15. 2. 2017, a to obálkou typu III., která se vhazuje do schránky ihned poté, kdy adresát nebyl zastižen. Tímto okamžikem bylo usnesení doručeno [podrobněji srov. Jirsa J. a kolektiv. Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha I, § 1-78g občanského soudního řádu. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s. 2016, str. 363]. Uvedenou skutečnost doručení stěžovatelka v ústavní stížnosti ani nezpochybnila. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Z elektronicky doložené části obsahu insolvenčního spisu však plyne, že od doručení napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze stěžovatelce do elektronického podání ústavní stížnosti prostřednictvím datové sítě dne 18. 4. 2017 uplynula doba delší, než zákon o Ústavním soudu připouští. Proto Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu]. Akcesorický návrh na zrušení ustanovení § 394a odst. 3 a § 406 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a o způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, sdílí právní osud ústavní stížnosti, a proto byl také odmítnut.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. listopadu 2017 JUDr. Vladimír Sládeček předseda senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.