Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 126/98

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1998-04-20 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:1998:4.US.126.98

Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po lhůtě šedesáti dnů. Stížnost byla neopodstatněná, protože stěžovatel vzdal právo stížnosti proti usnesení o změně způsobu výkonu ochranného léčení. Soud se opřel o § 72 odst. 2 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Věc byla tedy podle zákona nepřípustná.

Rubrum

IV. ÚS 126/98 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Z.V., proti rozsudku Okresního soudu v Třebíči ze dne 15. 4. 1996, čj. 2 T 52/96-123, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 6. 6. 1996, čj. 8 To 133/96-135, a usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 12. 1. 1998, čj. 2 T 52/96-184, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

: Z obsahu spisu 2 T 52/96 Okresního soudu v Třebíči Ústavní soud zjistil, že shora uvedeným rozsudkem tohoto soudu byl stěžovatel uznán vinným pro trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm.a), e) trestního zákona, pokus trestného činu znásilnění podle § 8 odst. 1 k § 241 odst. 1 trestního zákona, trestný čin krádeže podle § 247 odst. 1 písm. d), e) trestního zákona a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků. Stěžovatelovo odvolání bylo napadeným usnesením Krajského soudu v Brně zamítnuto. Usnesením ze dne 12. 1. 1998 byla konečně zamítnuta stěžovatelova žádost o změnu způsobu výkonu ochranného léčení z ústavního ochranného sexuologického léčení na léčení ambulantní. Práva stížnosti proti tomuto usnesení se stěžovatel, jak plyne z protokolu o veřejném zasedání ze dne 12. 1. 1998, vzdal. Z uvedených zjištění tedy plyne, že proti odsuzujícím rozhodnutím obecných soudů podal stěžovatel ústavní stížnost evidentně po lhůtě 60 dnů, stanovené pro její podání v ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zatímco pokud jde o usnesení ze dne 12. 1. 1998, vzdáním se práva stížnosti stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svého práva, a v tomto bodě je proto jeho ústavní stížnost nepřípustná (§ 75 odst. 1 citovaného zákona). Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) a f) citovaného zákona odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 20. dubna 1998 JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Trestní zákon 140/1961 Sb.

Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.