IV.ÚS 1270/11
V PLATNOSTI- MS Praha 22 Co 444/2010-135
- ÚS IV.ÚS 1270/11
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla zjevně neopodstatněná. Stížnost se týkala nároku na částku považovanou za bagatelní. Soud zdůraznil, že není oprávněn zasahovat do rozhodnutí obecných soudů, pokud nebylo porušeno základní právo na spravedlivý proces. Výsledkem bylo odmítnutí stížnosti bez ústního jednání.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky Libuše Simmrové, zastoupené Mgr. Martinem Schwarzem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Jablonci nad Nisou, 28. října 2073/31, směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 22 Co 444/2010-135 ze dne 2. prosince 2010 a proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 10 C 121/2007-82 ze dne 11. června 2010, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka s odkazem na porušení práva na spravedlivý proces zaručeného čl. 36 - 38 Listiny základních práv a svobod domáhala zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí. Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 10 C 121/2007 Ústavní soud zjistil, že tento soud rozsudkem č. j. 10 C 121/2007-82 ze dne 11. června 2010 zamítl žalobu stěžovatelky, kterou se na žalované FOTO LACER, v.o.s. (dále jen "žalovaná") domáhala zaplacení částky 3.221,- Kč s příslušenstvím a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání stěžovatelky Městský soud v Praze rozsudkem č. j. 22 Co 444/2010-135 ze dne 2. prosince 2010 rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí a obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný. Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy ČR), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR]. Nelze přehlédnout též skutečnost, že předmětem řízení u obecného soudu byla částka 3.221,- Kč, kterou lze označit za naprosto bagatelní. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 602/05, sp. zn. III. ÚS 748/07, sp. zn. I. ÚS 931/08, sp. zn. IV. ÚS 697/09 a další) přitom dal již v minulosti opakovaně najevo, že v takových případech (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí, za něž však v záhlaví citované rozhodnutí rozhodně považovat nelze) je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena. Maje na zřeteli výše uvedené Ústavní soud žádný důvod pro svůj kasační zásah neshledal, a proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 15. ledna 2013 Michaela Židlická v.r. předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.