IV.ÚS 1396/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky Ž. H., zastoupené Mgr. Petrou Horkou, advokátkou, sídlem Nad Primaskou 1005/21, Praha 10 - Strašnice, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2026 č. j. 25 Cdo 3136/2025-325, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. dubna 2025 č. j. 58 Co 46/2025-287 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. srpna 2024 č. j. 64 C 28/2020-248, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 1, jako účastníků řízení, a obchodní společnosti Generali Česká pojišťovna a.s., sídlem Spálená 75/16, Praha 1 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka uzavřela v srpnu 2015 s vedlejší účastnicí (pojišťovnou) pojistnou smlouvu o pojištění závažných onemocnění. Při sjednání smlouvy stěžovatelka v dotazníku pojišťovny zaškrtla, že byla v průběhu života sledována nebo léčena pro nemoc srdce a cév, uvedla hodnotu krevního tlaku 120/70 a užívání léku na vysoký krevní tlak. Na otázku, zda byla v posledních 10 letech operována pro nemoc nebo úraz nebo je v současné době operace plánována či doporučena, odpověděla záporně, ačkoli v dubnu 2014 prodělala akutní infarkt myokardu, byla hospitalizována, bylo jí provedeno rentgenové vyšetření srdečních tepen, zjištěna choroba tří srdečních tepen, provedena jejich plastika a na jedné z nich zaveden stent (výztuž zajišťující průchodnost tepny). Od té doby stěžovatelka užívala léky související s infarktem a srážlivostí krve.

2. V říjnu 2015 byla stěžovatelka hospitalizována pro krátké bezvědomí a byl jí zaveden další stent. Poté jí byl v roce 2016 implantován trvalý kardiostimulátor. Následně v říjnu 2017 byla akutně přijata na neurologii s přechodným ochrnutím levé nohy a posléze akutně operována kvůli infarktu.

3. Ke konci října 2017 oznámila stěžovatelka pojišťovně pojistnou událost - prodělání mozkové mrtvice a infarktu. Pojišťovna odmítla stěžovatelce vyplatit pojistné plnění (300 000 Kč), proto se stěžovatelka obrátila žalobou na Obvodní soud pro Prahu 1. Ten její žalobu zamítl, Městský soud v Praze tento rozsudek potvrdil. Ohledně infarktu vyšly soudy z toho, že zájemce o pojištění musí při uzavření pojistné smlouvy uvést relevantní skutečnosti pravdivě a úplně (§ 2788 odst. 1 občanského zákoníku), neučiní-li tak, může pojistitel odmítnout pojistné plnění, byla-li příčinou pojistné události tato neuvedená skutečnost [§ 2809 písm. a) občanského zákoníku]. Stěžovatelka v dotazníku neuvedla onemocnění srdce, v dotazníku se zmínila pouze o léčbě vysokého krevního tlaku, pojišťovna proto neměla důvod si blíže ověřovat stěžovatelčin zdravotní stav, byť měla přístup ke zdravotní dokumentaci. O onemocnění srdce se pojišťovna dozvěděla až po ohlášení pojistné události. Je přitom prokázané, že by pojišťovna pojistnou smlouvu neuzavřela při znalosti stěžovatelčina onemocnění srdce. První (v dotazníku neuvedený) infarkt prudce zvedá riziko infarktu dalšího. Ohledně prodělané mrtvice jakožto pojistné události je podstatné, že podle všeobecných pojistných podmínek se cévní mozkovou příhodou rozumí diagnóza akutní mozkové ischemie, vedoucí k neurologickému postižení, které pacienta omezuje ještě po uplynutí tří měsíců po akutní mozkové příhodě; diagnóza musí být potvrzena neurologickým vyšetřením včetně CT nebo MRI nálezu při vzniku onemocnění a neurologickým vyšetřením minimálně po třech měsících. Ovšem žádný nález CT nebo MRI se nepodává ani ze zdravotní dokumentace coby zdroje pro znalecký posudek, ani jej stěžovatelka neoznačila jako důkaz. Ze znaleckého posudku naopak plyne, že stěžovatelka prodělala "pouze" lehčí formu cévní mozkové příhody.

4. Navazující dovolání Nejvyšší soud odmítl pro nepřípustnost, neboť městský soud rozhodl v souladu s judikaturou.

5. V ústavní stížnosti a jejím doplnění stěžovatelka namítá, že podle znaleckého posudku prodělala mozkovou příhodu, přesto neobdržela pojistné plnění. Soudy vykládají pojistné podmínky formalisticky, jednostranně v neprospěch slabší strany a bez ohledu na účel pojištění. Pojišťovna si mohla ve zdravotní dokumentaci ověřit stěžovatelčin zdravotní stav. Soudy se nevypořádaly dostatečně s důkazy prokazujícími vznik pojistné události, některé důkazy zcela opomenuly, pouze bez řádného odůvodnění převzaly verzi pojišťovny.

6. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

7. Stěžovatelčina argumentace směřuje proti závěrům o skutkovém stavu, hodnocení důkazů a výkladu právního jednání. Jde o otázky skutkové, jejichž posuzování je ústavně relevantní jen výjimečně, neboť úkolem Ústavního soudu není nahrazovat činnost obecných soudů a přehodnocovat provedené dokazování (viz již nález ze dne 1. 2. 1994 sp. zn. III. ÚS 23/93).

8. Žádnou ústavně relevantní vadu v napadených rozhodnutích Ústavní soud neshledal. Z jejich srozumitelných a přesvědčivých odůvodnění plyne, že stěžovatelka neuvedla v dotazníku, že prodělala infarkt. Ten je přitom neopomenutelným faktorem pro možný infarkt další. Kdyby pojišťovna o onemocnění srdce věděla, smlouvu by neuzavřela. Uzavírala-li stěžovatelka pojistnou smlouvu o pojištění závažných onemocnění, bylo její povinností úplně a pravdivě uvést údaje o zdravotním stavu, včetně předchozích zdravotních obtíží. Navíc k prosté otázce na dřívější podstoupení operací stěžovatelka neuvedla, že o rok a půl dříve prodělala akutní infarkt, byla jí provedena plastika tepen a zaveden stent. Ohledně mozkové mrtvice je i bez hlubších medicinských či právních znalostí zjevné, že podle smluvních podmínek se za pojistnou událost považuje pouze mozková mrtvice vedoucí k neurologickému postižení omezujícímu pacienta po uplynutí tří měsíců po mozkové příhodě, jejíž diagnóza musí být potvrzena neurologickým vyšetřením. Tyto podmínky stěžovatelka nesplňovala.

9. Jde-li konečně o námitku opomenutých důkazů, neuvádí stěžovatelka, o jaké konkrétní důkazy má jít nebo jak, kdy a který soud je měl opomenout.

10. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. července 2026 Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu