IV.ÚS 14/96
V PLATNOSTI- NS 2 Cdon 180/96
- ÚS IV.ÚS 14/96
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byly vyčerpány všechny procesní prostředky. Stěžovatelé požadovali vydání nemovitostí, ale jejich žaloba byla neurčitá kvůli nedostatečnému označení pozemků. Soudy I. stupně rozhodly podle § 43 odst. 2 o.s.ř., že žaloba není projednatelná. Nejvyšší soud zrušil tato rozhodnutí a vrátil věc k novému řízení. Proto byla ústavní stížnost podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. odmítnuta.
Rubrum
IV. ÚS 14/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatelů L.Ř. a J.C., oba zastoupeni advokátkou JUDr. Y.K., proti rozhodnutím Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 13 C 286/92, ze dne 3.7.1995, a Krajského soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 5 Co 1764/95, ze dne 20.10.1995, t a k t o Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
: Stěžovatelé se svou včas podanou ústavní stížností domáhali, s odvoláním na porušení ústavně zaručených práv, zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů. Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20.10.1995 bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 3.7.1995, jímž bylo zastaveno řízení o návrhu stěžovatelů na vydání nemovitostí v rozhodnutí označených. Oba uvedené soudy vycházely při svém rozhodování ze závěru, že žaloba stěžovatelů byla pro nedostatečné označení částí pozemků, jejichž vydání je požadováno, neurčitá a nekonkrétní, a tudíž neprojednatelná, přičemž stěžovatelé tyto vady přes výzvu neodstranili, a proto soudy aplikovaly ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř. Stěžovatelé zároveň podali proti shora označeným rozhodnutím i dovolání, které opírali v podstatě o stejné důvody jako ústavní stížnost. Tomuto dovolání stěžovatelů, jak Ústavní soud zjistil z rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 2 Cdon 180/96, ze dne 27.2.1997, Nejvyšší soud ČR vyhověl a v důvodech svého rozhodnutí uvedl, že dovolání stěžovatelů bylo nejen přípustné, když stěžovatelům byla postupem soudu ve smyslu ustanovení § 237 písm. f) o.s.ř. odňata možnost jednat před soudem, ale také ve smyslu § 241 odst. 2 písm. a) o.s.ř. důvodné, a proto obě rozhodnutí zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení. Za tohoto stavu, kdy dovolání proti ústavní stížností napadeným rozhodnutím bylo přípustné a dovolací soud sám z podnětu stěžovateli podaného dovolání napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, přitom o uplatněném restitučním nároku stěžovatelů doposud soudem I. stupně nebylo rozhodnuto, je třeba vycházet ze závěru, že zatím nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb), a proto byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. f) citovaného zákona odmítnuta.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. července 1997 JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.