IV.ÚS 140/03
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože sdělení Nejvyššího soudu nebylo zásahem orgánu veřejné moci. Soud uvedl, že sdělení asistentky soudce nepatří mezi rozhodnutí, která mohou být předmětem ústavní stížnosti. Stížnost byla založena na nesprávném pochopení právního postupu a nebyla podána včas. Ústavní soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb.
Rubrum
IV. ÚS 140/03 Ústavní soud rozhodl dne 9. dubna 2003 ve věci ústavní stížnosti MUDr. J.K., zastoupeného JUDr. P. V., advokátem, proti sdělení Nejvyššího soudu ČR, čj. Ntn 7/2003, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podle ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR Ústavní soud rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Tomuto ustanovení odpovídá ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. V projednávané věci stěžovatelova ústavní stížnost směřuje proti sdělení, v němž asistentka soudce Nejvyššího soudu ČR poskytuje stěžovateli informaci o tom, že Nejvyšší soud ČR není příslušný k projednání podání označeného jako stížnost pro porušení zákona. Toto sdělení asistenta postrádá evidentně atributy "zásahu orgánu veřejné moci", a stojí tedy mimo prostor, v němž by Ústavní soud mohl jednat a rozhodnout. Jen pro ilustraci obsahu ústavní stížnosti poukazuje Ústavní soud na tu skutečnost, že její předmět je v návětí na str. 1 označen tak, jako by směřovala proti usnesení Nejvyššího soudu ČR a navíc obsahuje i jiné zavádějící nepřesnosti. V čl. II se totiž např. hovoří o tom, že dovolací soud (tedy Nejvyšší soud ČR) již konstatovaným sdělením vlastně odmítl dovolání ve věci, k čemuž možno navíc konstatovat, že bylo-li usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, proti němuž by údajné "dovolání" mělo směřovat, doručeno stěžovateli 18. 9. 2002, stěžovatelovo podání z 31. 12. 2002 již daleko přesáhlo lhůtu určenou k podání dovolání v ustanovení § 265e odst. 1 trestního řádu. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 9. dubna 2003 JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.