Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 146/2000

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2000-04-03 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:2000:4.US.146.2000

  1. KS Ostrava 2 To 881/99-82
  2. OS Přerov 5 T 3/99-97
  3. ÚS IV.ÚS 146/2000
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí šedesátidenní lhůty po doručení napadeného rozhodnutí. Soud zjistil, že stížnost byla podána až po uplynutí zákonné lhůty, která začala dnem doručení rozhodnutí krajského soudu. Napadené rozhodnutí nezakládalo porušení ústavně zaručených práv, protože odmítlo odklad výkonu trestu, který není výsledkem právního prostředku. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a § 43 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. a) tohoto zákona.

Plný text

IV. ÚS 146/2000 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní, soud rozhodl dne 3. dubna 2000 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové ve věci ústavní stížnosti R. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 9. 1999, čj. 2 To 881/99-82, a usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 11. 1. 2000, čj. 5 T 3/99-97, takto: Ústavní stížnost se odmítá. . Odůvodnění: Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Z obsahu spisu 5 T 3/99 Okresního soudu v Přerově Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení krajského soudu bylo stěžovateli doručeno dne 3. 1. 2000. Byla-li tedy ústavní stížnost podána na poštu dne 7. 3. 2000, stalo se tak již po uplynutí uvedené zákonné lhůty. Napadené usnesení Okresního soudu v Přerově o nepovolení odkladu výkonu trestu podle § 323 odst. 1 trestního řádu, proti němuž ve smyslu § 323 odst. 4 trestního řádu stěžovatel nemá právo stížnosti (§ 141 odst. 2 trestního řádu), pak evidentně neporušuje žádné ze stěžovatelových ústavně zaručených práv, když stěžovatel svou žádost odůvodňuje pouze povšechným poukazem na potřebu vyřízení rodinných záležitostí a obstarání nových osobních dokladů. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 3. dubna 2000 JUDr. Vladimír Čermák předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.