IV.ÚS 1552/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti obchodní společnosti Prokopské údolí s. r. o., sídlem Antala Staška 1859/34, Praha 4 - Krč, zastoupené Mgr. Markem Novotným, advokátem, sídlem Na Viničních horách 493/25, Praha 6 - Dejvice, proti výroku II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. června 2025 č. j. 29 Co 117/2025-140, a proti výroku I téhož rozsudku v rozsahu, ve kterém potvrdil výrok soudu prvého stupně o nákladech řízení, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a Základní organizace Českého zahrádkářského svazu Pod Majerovic Praha 5 - Jinonice, sídlem Sluneční náměstí 2568/7, Praha 5 - Stodůlky, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Vedlejší účastnice se žalobou podanou proti stěžovatelce k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 domáhala určení, že je vlastníkem několika pozemků v katastrálním území Jinonice. Obvodní soud její žalobu zamítl a uložil jí povinnost uhradit stěžovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 12 342 Kč.

2. Proti celému rozsudku se odvolala vedlejší účastnice, stěžovatelka se odvolala jen proti výroku o náhradě nákladů řízení. Městský soud v Praze rozsudek obvodního soudu potvrdil a uložil vedlejší účastnici povinnost zaplatit stěžovatelce náklady odvolacího řízení ve výši 11 458,70 Kč. K náhradě nákladů řízení městský soud uvedl, že tarifní hodnotou pro výpočet odměny advokáta je obecně hodnota věci, o kterou v řízení jde; zde je ovšem třeba pokládat pozemky za věc, jejíž hodnota je ocenitelná jen obtížně. Náhrada nákladů řízení je tak nižší, než požaduje stěžovatelka. Kupní smlouva z roku 2020, podle níž stěžovatelka pozemky nabyla, uvádí kupní cenu 21 027 500 Kč. Podle účetních podkladů z let 2020 až 2024 jsou jediným dlouhodobým hmotným majetkem stěžovatelky tyto pozemky v hodnotě 21 048 000 Kč, v totožné hodnotě mají být i cizí zdroje a závazky jako pasiva hospodaření, tyto hodnoty se v průběhu čtyř let od podpisu smlouvy nijak významně nemění. Kromě toho vedlejší účastnice tvrdí, že hodnota pozemků je snížena devastací infrastruktury a možnou ekologickou zátěží. Navíc i podle stěžovatelky obývali pozemky lidé bez domova. Skutečná cena pozemků tak není dokazováním postavena najisto, její další zjišťování by nebylo hospodárné. Stěžovatelce ani nesvědčí legitimní očekávání, že jí bude přiznána náhrada nákladů v jí požadované výši, protože shodně postupovaly soudy i v jiných řízeních. Proti rozsudku městského soudu se vedlejší účastnice bránila dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl usnesením ze dne 2. 4. 2026 č. j. 22 Cdo 2994/2025-167.

3. V ústavní stížnosti stěžovatelka napadá rozsudek městského soudu ve výroku o nákladech odvolacího řízení (výrok II) a výrok I v rozsahu, v jakém potvrdil nákladový výrok rozsudku obvodního soudu jako soudu nalézacího. Stěžovatelka namítá, že tarifní hodnota pro výpočet odměny advokáta měla být stanovena podle skutečné hodnoty pozemků, nikoli tarifní hodnoty věcí ocenitelných s nepoměrnými obtížemi. Hodnota pozemků je zjistitelná z kupní smlouvy nebo z cenové mapy. Soudy aplikovaly advokátní tarif svévolně. Stěžovatelka byla ochuzena o podstatnou částku, požadovala bezmála 270 tisíc Kč, přiznáno jí bylo pouze necelých 24 tisíc Kč. Pochyboval-li městský soud o hodnotě pozemků, měl na to stěžovatelku upozornit a poskytnout jí prostor vznést tvrzení či označit důkazy k rozptýlení pochybností (nález ze dne 7. 5. 2024 sp. zn. IV. ÚS 277/24).

4. Ústavní stížnost je včasná, stěžovatelka jí podala v zákonné lhůtě počítané od okamžiku usnesení Nejvyššího soudu (stěžovatelka nemohla podat dovolání proti výrokům o náhradě nákladů řízení), je však zjevně neopodstatněná.

5. Jak si je vědoma sama stěžovatelka, Ústavní soud zasahuje do rozhodování o nákladech řízení, jen je-li v konkrétní věci mimořádná okolnost zakládající její dostatečný ústavní význam, typicky přesahující vlastní zájmy stěžovatele. Jinak je ústavní stížnost zpravidla zjevně neopodstatněná [stanovisko pléna ze dne 5. 3. 2025 sp. zn. Pl. ÚS-st. 60/24, bod 34].

6. Žádné mimořádné okolnosti tu Ústavní soud nevidí, ani stěžovatelkou zmíněnou libovůli. Městský soud srozumitelně zdůvodnil, proč je hodnota pozemků obtížně zjistitelná, proč není její zjišťování hospodárné a proč vypočítal náhradu nákladů řízení z nižší tarifní hodnoty (viz rekapitulace v bodě 2 shora). Rolí Ústavního soudu není vystupovat jako nejvyšší nákladový soud a správnost těchto úvah přezkoumávat. Narušena nebyla ani kontradiktornost řízení. Oproti situaci v nálezu IV. ÚS 277/24 považoval hodnotu pozemků za obtížně zjistitelnou již obvodní soud. Stěžovatelka proti tomuto právnímu závěru brojila již v odvolání. Rozhodnutí městského soudu tak pro ni nemohlo být překvapivé a nebyl žádný důvod, aby městský soud dal stěžovatelce nějaký další prosto pro vyjádření (v situaci, kdy k tomu argumentovala v odvolání).

7. Proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 22. července 2026 Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu