IV.ÚS 2029/10
V PLATNOSTI- OS Břeclav 3 T 236/2008-253
- KS Brno 9 To 337/2009
- ÚS IV.ÚS 2029/10
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty určené pro její podání. Soud uvedl, že podání stížnosti jinému soudnímu orgánu nezachovává lhůtu pro podání před Ústavním soudem. Lhůta podání ústavní stížnosti je nepřekročitelná a zákon ji neumožňuje zhojit. Rozhodnutí bylo založeno na § 72 odst. 3 a § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti, kterou podali 1) J. S. a 2) M. S., zastoupeni JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem v Hodoníně, Velkomoravská 1, proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. května 2009 č. j. 3 T 236/2008-253 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. srpna 2009 č. j. 9 To 337/2009, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 13. července 2010 a doplněnou podáním dne 15. července 2010, se stěžovatelé podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhali zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí pro porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatelé v ústavní stížnosti uvedli, že dne 8. června 2010 byla podána ústavní stížnost stěžovatelů nedopatřením u nepříslušného Okresního soudu v Břeclavi. Tato skutečnost byla stěžovatelům oznámena okresním soudem až přípisem ze dne 7. července 2010, doručeným 12. července 2010, když současně byla ústavní stížnost vrácena. Stěžovatelé proto k ústavní stížnosti připojili žádost o prominutí zmeškané lhůty k podání ústavní stížnosti. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ústavní soud si ověřil u Okresního soudu v Břeclavi, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. srpna 2009 č. j. 9 To 337/2009 bylo stěžovatelům doručeno dne 25. září 2009. Pokud pak stěžovatelé podali podnět pro podání stížnosti pro porušení zákona a přípisem ze dne 6. dubna 2010 jim bylo z pověření ministryně spravedlnosti oznámeno, že nebyly shledány důvody k podání stížnosti pro porušení zákona, k tomu Ústavní soud konstatuje, že podnět ministru spravedlnosti k podání stížnosti pro porušení zákona (§ 266 trestního řádu) není procesním prostředkem k ochraně práva ve smyslu ustanovení § 72 odst. 3 a § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Tento prostředek není totiž v dispozici obviněného (stěžovatele) a s podáním podnětu není spojeno zahájení řízení. Z uvedeného plyne, že rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovatelům k ochraně jejich práv poskytuje, bylo stěžovatelům doručeno dne 25. září 2009 a ústavní stížnost, doručená Ústavnímu soudu dne 13. července 2010 byla tak zcela evidentně podána po uplynutí 60 denní lhůty určené pro její podání. K žádosti stěžovatelů o prominutí zmeškané lhůty k podání ústavní stížnosti Ústavní soud uvádí, že podání ústavní stížnosti jinému soudu než soudu Ústavnímu nemá za následek zahájení řízení před Ústavním soudem (srov. ustanovení § 34 a § 27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Zatímco v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení je podáním návrhu kterémukoli soudu zásadně zachována lhůta, přičemž další postup je dán možností vyslovení místní či věcné nepříslušnosti a postoupením věci, Ústavní soud není součástí systému obecných soudů; jeho posláním je kontrola ústavnosti a řízení před ním je řízením odděleným od řízení před obecnými soudy. Proto zachování lhůty dle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je dáno pouze podáním ústavní stížnosti v této lhůtě Ústavnímu soudu a nikoli jinému státnímu orgánu. Lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon neumožňuje jakkoliv zhojit. Z uvedených důvodů soudkyni zpravodajce nezbylo, než ústavní stížnost stěžovatelů odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu) V Brně dne 27. července 2010 Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.