IV.ÚS 2073/10
V PLATNOSTI- OS Karviná 103 Nt 356/2007-252
- KS Ostrava 5 To 225/2010-277
- ÚS IV.ÚS 2073/10
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože ji považoval za zjevně neopodstatněnou. Soud se nezabýval podstatou sporu, protože rozhodnutí nižších soudů nevykazovala zjevné porušení ústavních práv. Soudy níže se v rámci svého úsudku správně vyjádřily k důkazním okolnostem a k podmínkám pro obnovu řízení. Ústavní soud se nesmí zabývat hodnocením důkazů, pokud nejde o extrémní exces nebo nesmyslný úsudek.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 30. srpna 2010 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele I. M., zastoupeného JUDr. Pavlem Procházkou, advokátem se sídlem Palackého 202, 738 01 Frýdek-Místek, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. dubna 2010 č. j. 5 To 225/2010-277 a usnesení Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově ze dne 11. března 2010 č. j. 103 Nt 356/2007-252 takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
V záhlaví označeným usnesením Okresní soud v Karviné, pobočka v Havířově podle § 283 písm. d) tr. řádu s odkazem na ustanovení § 287 odst. 1 tr. řádu zamítl návrh stěžovatele na povolení obnovy řízení v trestní věci vedené u tamního soudu pod sp. zn. 103 T 184/2005. Jeho stížnost vůči tomuto rozhodnutí směřující Krajský soud v Ostravě tamtéž uvedeným usnesením podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu zamítl. Tato rozhodnutí stěžovatel napadl včas podanou, jakož i z pohledu ostatních zákonných náležitostí formálně bezvadnou ústavní stížností. Tvrdil, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv, zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Mělo se tak stát tím, že soudy jednak nesprávně vyhodnotily důkazní situaci a hodnotu důkazu jím navrženého svědka, jednak, že obhájci stěžovatele neumožnil soud korigovat otázky kladené vyslýchané znalkyni a rovněž z toho důvodu, že nebylo stěžovateli řádně umožněno nahlížet do spisu. Proto se domáhal, aby Ústavní soud v záhlaví označená rozhodnutí nálezem zrušil. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z dnes již ustálené judikatury se podává, že Ústavní soud se necítí být, to z důvodu ex constitutione daných mezemi ústavněprávního přezkumu [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR], oprávněn (pohledem "další odvolací instance") přehodnocovat obecnými soudy učiněné hodnocení ve věci provedených důkazů. Do těchto myšlenkových operací, resp. jejich konečného výsledku v podobě od nich odvislého konkrétního rozhodnutí zasahuje pouze potud, pokud zjistí extrémní exces při realizaci důkazního procesu, spočívající v racionálně neobhajitelném úsudku těchto orgánů o relaci mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými zjištěními (srov. kupř. nálezy ve věcech sp. zn. III. ÚS 84/94, III. ÚS 166/95, II. ÚS 182/02, II. ÚS 539/02, I. ÚS 585/04, II. ÚS 566/06 a další). Uvedené platí i ve vztahu k úsudku ohledně závěrů činěných za účelem rozhodnutí o povolení obnovy řízení. V dané věci obecné soudy dospěly k závěru o nenaplnění podmínek uvedených v § 278 odst. 1 tr. řádu, přičemž svůj závěr transparentním a přesvědčivým způsobem, nevykazujícím prvky svévole a pohybujícím se v rámci možného argumentačního skutkového pole, odůvodnily (§ 134 odst. 2 tr. řádu). Na obsah odůvodnění jejich usnesení, jež jsou takto výrazem nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR), postačí v podrobnostech odkázat. Stížnostní soud se potom v odůvodnění svého usnesení vypořádal i s námitkami týkajícími se kladení otázek znalkyni státní zástupkyní a realizace práva stěžovatele nahlížet do spisu. Pro uvedené byla posouzena ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněná a rozhodnuto o ní, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 30. srpna 2010 Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.