IV.ÚS 208/01
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost společnosti, která se proti rozhodnutí krajského soudu odvolala. Soud uvedl, že stížnost lze podat pouze proti pravomocnému rozhodnutí, nikoli proti rozhodnutí podrobenému přezkumu. Protože stěžovatelka napadala rozhodnutí, které bylo již přezkoumáno, neměla zjevně právní základ pro podání stížnosti. Soud se opřel o § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a § 43 odst. 1 písm. c) tohoto zákona.
Rubrum
IV. ÚS 208/01 Ústavní soud rozhodl dne 3. května 2001 ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti T., zastoupené Mgr. A.O., proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 8. 2000, čj. 45 Cm 4/2000-34, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
: Z obsahu spisu 45 Cm 4/2000 Krajského soudu v Hradci Králové Ústavní soud zjistil, že návrh stěžovatelky na obnovu řízení vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 45 K 124/99 byl zamítnut. K odvolání stěžovatelky rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 1. 11. 2000, čj. 1 Ko 395/2000-58, tak, že napadené usnesení potvrdil. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost jsou oprávněny podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. V projednávané věci však stěžovatelka napadá pouze rozhodnutí, které bylo podrobeno dalšímu přezkumu, takže za tohoto stavu věci k podání ústavní stížnosti pouze proti rozhodnutí krajského soudu není zjevně oprávněna. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 3. května 2001 JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.