IV.ÚS 21/96
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatelka neprošla všemi dostupnými procesními prostředky. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož je stížnost nepřípustná, pokud nebyly vyčerpány všechny správní prostředky. Výjimka podle § 75 odst. 2 písm. a) nebyla přípustná, protože případ neohrožuje efektivitu ochrany základních práv. Soud doložil, že stěžovatelka měla podat žádost o přezkoumání rozhodnutí správním soudem.
Rubrum
IV. ÚS 21/96 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud České republiky rozhodl dne 13. března 1996 ve věci ústavní stížnosti S.K., zastoupené advokátem JUDr. V.J., proti rozhodnutí V.ú. v P., ze dne 1. 9. 1995, čj. 53407315465502/6, a Ministerstva obrany ČR ze dne 30. 11. 1995, čj. 34/21-1361-44/2, t a k t o Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
: Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Tak je tomu v projednávané věci, neboť stěžovatelka, jak je zjevno z obsahu její ústavní stížnosti, nepožádala o přezkoumání napadených rozhodnutí ve správním soudnictví, ačkoli nejde o žádný z případů, uvedených v ustanovení § 248 odst. 1 a 2 o. s. ř., v nichž soudy nepřezkoumávají rozhodnutí správních orgánů nebo v nichž podle odst. 3 citovaného ustanovení jsou z přezkoumávání soudem vyloučena rozhodnutí správních orgánů, vydaná na základě ustanovení, uvedených v příloze A, která je součástí tohoto zákona, jakož i rozhodnutí, jejichž přezkoumávání vylučují zvláštní zákony. Podle názoru Ústavního soudu nelze v projednávané věci aplikovat ani ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, podle něhož ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka podle předchozího odstavce, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Výjimku z uvedené zásady lze totiž připustit jen v mimořádných případech, kdy je ohrožena efektivita ochrany základních práv a svobod. Tak tomu však v daném případě evidentně není a naopak bylo na stěžovatelce, aby všemu tomu, čím individualizuje své tvrzené právo, dala průchod vyčerpáním všech procesních prostředků. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než z uvedených důvodů ústavní stížnost jako nepřípustnou podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 13. března 1996 prof. JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.