IV.ÚS 210/02
V PLATNOSTI- MS Praha 33 Cm 281/97-71
- VS Praha 14 Cmo 34/2002-76
- ÚS IV.ÚS 210/02
Ústavní soud ČR odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel neodstranil výzvu k odstranění nedostatku podmínky řízení spočívající v absenci právního zastoupení ve stanovené lhůtě. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, podle něhož je návrh odmítnut, pokud nedostatek nebyl odstraněn. Stěžovatel nebyl osobně vyzván k zaplacení soudního poplatku, avšak to nevylučuje zastavení řízení kvůli nezaplacení poplatku. Ústavní soud nerozhodl o podstatě nároku, protože návrh byl odmítnut v souladu s procesními předpisy.
Rubrum
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. N. T. Ch., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 2. 2002, čj. 14 Cmo 34/2002-76 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2002m čj. 33 Cm 281/97-71, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 8. 4. 2002 se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 2. 2002, čj. 14 Cmo 34/2002-76, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 1. 2002m čj. 33 Cm 281/97-71 o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Stěžovatel tvrdí, že napadenými rozhodnutími bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo zakotvené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že Městský soud v Praze doručil výzvy k zaplacení soudního poplatku dne 13. 3. 1998, 12. 8. 1998, 13. 11. 1998 a 19. 3. 1999 pouze jeho právnímu zástupci, nikoliv jemu osobně. Je toho názoru, že pokud nebyl osobně vyzván k zaplacení soudního poplatku, neměl soud zastavovat řízení, neboť o povinnosti zaplatit soudní poplatek nic nevěděl. V průběhu řízení bylo zjištěno, že právní zástupce stěžovatele JUDr. B. G., advokát, zemřel dne 30. 4. 2002. Z toho důvodu byl stěžovatel dopisem ze dne 23. 5. 2002, doručným mu dne 6. 6. 2002 způsobem dle § 46 odst. 4 o.s.ř., vyzván podle § 104 odst. 2 o.s.ř. k odstranění nedostatku podmínky řízení spočívajícího v absenci právního zastoupení, ve lhůtě do 14. 6. 2002. Současně byl poučen, že po marném uplynutí stanovené lhůty může být návrh ve smyslu § 43 odst. 1 písm. a) zákona odmítnut. Ústavní soud je nucen konstatovat, že do dnešního dne stěžovatel neodstranil vady podání ve lhůtě k tomu určené, a proto mu nezbylo než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 3. července 2002 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.