IV.ÚS 2160/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně (soudce zpravodaje) a Zdeňka Kühna o ústavní stížnosti stěžovatele V. M. I., zastoupeného JUDr. Petrem Svobodou, advokátem, sídlem Havlíčkova 1680/13, Praha 1 - Nové Město, proti příkazu k domovní prohlídce Okresního soudu Plzeň-město ze dne 14. dubna 2026 sp. zn. 50 Nt 5003/2026, spojené s návrhem na vydání předběžného opatření, za účasti Okresního soudu Plzeň-město, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Plzni, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Z ústavní stížnosti a předložených podkladů Ústavní soud zjistil, že napadeným příkazem Okresního soudu Plzeň-město byla na návrh příslušné státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Plzni podle § 83a odst. 1 trestního řádu nařízena domovní prohlídka bytových prostor a prostor, které k bytovým prostorám bezprostředně přináležejí.

2. Z napadeného příkazu vyplývá, že krajské státní zastupitelství obdrželo dne 17. 12. 2025 žádost Národního protikorupčního úřadu Ukrajiny o právní pomoc, jejímž předmětem byla žádost o provedení domovní prohlídky s tím, že na území dožadujícího státu je v dané věci vedeno trestní řízení pro trestný čin zpronevěry, plýtvání majetkem nebo jeho přisvojení zneužitím služebního postavení podle článku 5 § 191 trestního zákoníku Ukrajiny. Vyšetřování je vedeno pro podezření ze zneužití finančních prostředků společnosti P. nákupem zařízení za nadsazené ceny, kdy (zkráceně uvedeno) podle dosavadních zjištění zástupci společnosti P. za účasti zástupců společnosti N. a dalších fyzických a právnických osob zpronevěřili a zmocnili se finančních prostředků společnosti P. ve výši 186 276 477,96 UAH (ekvivalent 4 799 443,42 EUR), přičemž v průběhu řízení byly zjištěny skutečnosti potvrzující vazby mezi obchodní společností N. a dalšími subjekty, mj. stěžovatelem.

3. Soudkyně okresního soudu dospěla na základě učiněných zjištění k závěru, že je dostatečně podloženo, že bytové prostory jsou užívány stěžovatelem a že se v nich mohou nacházet důkazy související s vyšetřovanou trestnou činností, jejichž výčet je v příkazu specifikován. Soudkyně zdůraznila, že požadovaným úkonem je možno zajistit důkazy potřebné k řádnému objasnění příslušné trestné činnosti, přičemž tohoto účelu nelze dosáhnout jinak než domovní prohlídkou za účelem zajištění věcí k důkazu. Současně dodala, že vytýkané jednání, pro které je vedeno na Ukrajině trestní řízení, je nepochybně jednáním oboustranně trestným. Na území České republiky by toto jednání mohlo být právně kvalifikováno nejméně jako zločin podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. a) trestního zákona. Z tohoto důvodu je možné na území České republiky žádost o právní pomoc vykonat a požadovanou prohlídku provést. Zároveň nejsou dány zákonné překážky uvedené v § 54 odst. 1 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

II. Argumentace stěžovatele

4. Stěžovatel tvrdí porušení čl. 7 odst. 1, čl. 10 odst. 2 a 3, čl. 11 odst. 1, čl. 12 odst. 2 a čl. 13 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Tvrdí, že provedení prohlídky nebylo ve vztahu ke sledovanému účelu nezbytné ani přiměřené a že orgány činné v trestním řízení měly k dispozici méně invazivní postupy, které by do jeho práv zasáhly mírněji, aniž by tím byl zmařen účel trestního řízení. Před provedením zásahu se na něj orgány činné v trestním řízení neobrátily s žádostí o součinnost podle § 8 odst. 1 trestního řádu a neměl tak možnost vydat věci dobrovolně. Příkaz neindividualizuje, jaké jeho konkrétní jednání mělo být součástí stíhaného skutku, nevyplývá z něj konkrétní okruh věcí, které měly být zajištěny, a neuvádí ani, že šlo o úkon neodkladný a neopakovatelný. Orgány činné v trestním řízení měly při posuzování přiměřenosti zásahu přihlédnout rovněž k povaze jeho funkce jednatele společnosti, která nakládá s informacemi, dokumentací a technologickými podklady, které mohou mít obchodně a bezpečnostně citlivý charakter a mohou zahrnovat know-how vztahující se k jaderné energetice, strategickému těžkému průmyslu České republiky a ostatních států Evropské unie či zbrojním technologiím. Nakládání s takovými informacemi je v celé Evropské unii striktně omezeno příslušnou legislativou a jejich vyzrazení ukrajinské straně by bylo velmi vážným bezpečnostním incidentem.

5. Součástí ústavní stížnosti je návrh na vydání předběžného opatření podle § 80 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, aby policejní orgán nepokračoval v zásahu spočívajícím v předání nebo zpřístupnění všech při prohlídce zajištěných listin (včetně jejich kopií, datových obrazů nebo informací z jejich obsahu) orgánům cizího státu nebo jiným osobám mimo území České republiky.

III. Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

6. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy České republiky), nikoli další instancí v systému všeobecného soudnictví, a proto reaguje jen na taková pochybení obecných soudů (resp. orgánů činných v trestním řízení), která mohou porušovat ústavně zaručená práva nebo svobody.

7. Domovní prohlídka tvoří jeden z úkonů přípravného řízení, který upravuje trestní řád. Její procesní použitelnost, jakož i její hodnocení z hlediska důkazního, přísluší především orgánům činným v trestním řízení, resp. obecným soudům. Ústavní soud může v případě domovní prohlídky kasačně zasáhnout jen výjimečně, a to dojde-li ke zjevnému excesu a k porušení základních práv stěžovatele. O takovou situaci však v dané věci nejde.

8. Z napadeného příkazu je patrné, že jej vydal věcně příslušný orgán v rámci své pravomoci (čl. 2 odst. 2 Listiny) poté, co se seznámil s podstatnými informacemi z připojeného spisového materiálu. Vyplývá z něj, jaké prostory mají být prohlídce podrobeny a za jakým účelem byla nařizována. Je v něm též popsána činnost, která je prověřována, a nechybí ani zjištění, z nichž uvedené podezření vyplývá. Spojitost prohledávaných prostor s prověřovanou trestnou činností i možný výskyt hledaných podkladů z příkazů vyplývá. Ač je třeba přisvědčit stěžovateli, že v příkazu není výslovně vysvětleno splnění podmínky neodkladnosti či neopakovatelnosti, podstatné je, že důvody neodkladnosti a neopakovatelnosti jsou z obsahu příkazu seznatelné (především podezření podložené konkrétními zjištěními, že se v prostorách mohou nacházet dokumenty a věci nutné pro další objasnění věci).

9. Byť je nedostatečné zdůvodnění neodkladnosti či neopakovatelnosti úkonu vadou řízení, nejde o takovou vadu, která sama o sobě zpravidla dosahuje ústavněprávní roviny, a která by proto měla být důvodem pro rušení příslušných rozhodnutí jako protiústavních. Je-li neodkladnost či neopakovatelnost provedené prohlídky zřejmá ze spisového materiálu a z okolností případu, a je tak v daném případě možné dovodit věcné důvody pro takový postup, není absence výslovného označení daného úkonu za neodkladný nebo neopakovatelný pochybením dosahujícím ústavněprávní intenzity (nález ze dne 7. 5. 2014 sp. zn. Pl. ÚS 47/13). Nadměrné formalizování počáteční etapy vyšetřování, v níž se k provádění neodkladných úkonů nejčastěji přistupuje, a požadavek detailní dokumentace a detailního formulování důvodů pro neodkladnost či neopakovatelnost postupu, by totiž neúměrně komplikovaly počáteční fázi vyšetřování a v řadě případů by znemožňovaly dosáhnout cíle trestního řízení (např. usnesení ze dne 14. 3. 2023 sp. zn. III. ÚS 201/23).

10. Interpretací napadeného příkazu lze dovodit, že zajištění věcí je třeba provést neodkladně, neboť jinak by mohlo dojít k jejich zničení či odstranění. Obavu ze zničení či ztráty důkazů ostatně deklaruje i protokol o provedení prohlídky ze dne 27. 5. 2026, ze kterého výslovně vyplývá, že prohlídka byla provedena jako neodkladný a neopakovatelný úkon, neboť hrozí možnost likvidace věcí důležitých pro trestní řízení, které se mohou nacházet v prostorách užívaných stěžovatelem.

11. Domovní prohlídku tedy v daném případě lze z materiálního hlediska skutečně posuzovat jako neodkladný úkon, přičemž okolnost, že takto nebyla výslovně označena v napadeném příkazu k domovní prohlídce, lze sice hodnotit jako pochybení, které však nedosahuje ústavněprávní intenzity a nezakládá důvod pro kasační zásah Ústavního soudu.

12. Ústavní soud nemůže přisvědčit ani námitce, že v napadeném příkazu nejsou konkrétně specifikovány věci, po kterých mělo být při domovní prohlídce pátráno a které měly být zajištěny. V příkazu se uvádí, že se v daném objektu nacházejí, respektive mohou nacházet, důkazy související s popsanou trestnou činností, a to účetnictví, účetní doklady, faktury, dodací listy, objednávkové a smluvní dokumenty a další dokumenty, poznámky, počítače, mobilní komunikační prostředky, výpisy z bankovních účtů či jiná korespondence s bankovními institucemi, obsahující informace například o bezhotovostních transakcích, zůstatcích na bankovních účtech a dalších peněžních službách bank, o obchodech uzavíraných mezi bankovní institucí a klientem, doklady k bankovním bezpečnostním schránkám, dokumenty k přijetí a převodu hotovostí, a to jak v listinné podobě, tak i v elektronické formě na elektronických nosičích informací, optická média a v neposlední řadě elektronická média na bázi USB flash pamětí, USB flash disků, paměťových karet, SDD, e-mailová korespondence či korespondence uskutečněná prostřednictvím dalších komunikačních platforem typu WhatsApp, Viber, Skype, Windows Live Messenger, Google Talk, Yahoo Messenger nebo ICQ, jakož i hardware a software potřebné pro zabezpečení, čtení nebo vyhodnocování dat, datová úložiště, cloudová úložiště, přihlašovací údaje do elektronických médií či médií k elektronické komunikaci sloužící k ověření identity a ochraně dat, dále pak hotovost, případně další věci sloužící k trestné činnosti či z trestné činnosti vzešlé.

13. Byť jde o široké vymezení věcí, z logiky věci plyne, že v příkazu k domovní prohlídce nemusí být konkrétně přesně specifikovány všechny věci důležité pro trestní řízení, jejichž existence a význam teprve vyjde najevo při faktickém provádění prohlídky. Z hlediska požadavků trestního řádu a ústavního pořádku postačuje následná konkretizace těchto věcí v pořízeném protokolu, zatímco v příkazu k provedení prohlídky postačí uvést jen určité kategorie věcí, resp. důkazů (např. usnesení ze dne 26. 8. 2015 sp. zn. IV. ÚS 1307/15). Tomuto požadavku napadené rozhodnutí dostálo.

14. Z protokolu o provedení prohlídky rovněž plyne, že nebyl opomenut ani předchozí výslech stěžovatele podle § 84 trestního řádu, který sám žádné věci nevydal. Při výslechu uvedl, že je ochoten všechny zájmové věci vydat, nicméně vzhledem k tomu, že neví, kde konkrétně se mohou nacházet a vlastně jaké všechny věci se zde nachází, tak je srozuměn s tím, že policejní orgán za účelem zajištění těchto věcí provede prohlídku, že tyto věci budou policejním orgánem odňaty.

15. Ústavní soud uzavírá, že neshledal v postupu okresního soudu při vydání napadeného příkazu žádné hmotněprávní nebo procesní excesy dosahující ústavněprávní intenzity. Ústavní stížnost proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný.

16. Akcesorický návrh na vydání předběžného opatření sdílí osud podané ústavní stížnosti. Ústavní soud o návrhu samostatně nerozhodoval, neboť o ústavní stížnosti rozhodl obratem.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. srpna 2026 Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu