IV.ÚS 2165/26

Rubrum

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelky Petry Kratochvílové, DiS., zastoupené Mgr. Markem Šimkou, advokátem, sídlem Moravské náměstí 754/13, Brno, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. května 2026 č. j. 1 As 25/2026-38 a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. 1. 2026 č. j. 31 Ad 11/2025-58, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníků řízení, a Ministerstva zdravotnictví, sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka v roce 2016 získala oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru porodní asistentka vyjma vedení porodů pro formu zdravotní péče zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta. V roce 2024 požádala Krajský úřad Královéhradeckého kraje, aby z rozhodnutí odstranil dovětek vyjma vedení porodů. Krajský úřad její žádost zamítl, její odvolání pak zamítlo Ministerstvo zdravotnictví. Stěžovatelka neuspěla ani se žalobou proti rozhodnutí ministerstva, kterou zamítl krajský soud, ani s kasační stížností, kterou zamítl Nejvyšší správní soud. Oba správní soudy v napadených rozsudcích vyšly z nálezu ze dne 28. 8. 2024 sp. zn. I. ÚS 2746/23 i z judikatury NSS a dovodily, že vedení fyziologických porodů v domácím prostředí rodičky není zdravotní službou přímo ze zákona. Omezující dovětek v oprávnění k poskytování zdravotních služeb je proto bez právního významu.

2. V ústavní stížnosti stěžovatelka vyzývá Ústavní soud, aby "znovuzvážil" otázku domácích porodů. Dosavadní judikatura je odtržená od reality běžných lidí, kteří chtějí své povolání vykonávat v souladu s předpisy. Pro ně je dodatek relevantní, pokud je zapsán v úředním dokumentu. Stěžovatelka rovněž upozorňuje, že její kolegyně v Jihomoravském kraji výmazu dodatku dosáhly.

3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

4. Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 2746/23 dovodil, že "domácí porody stojí mimo rozsah zdravotní péče ve smyslu § 2 odst. 4 zákona o zdravotních službách a také mimo rozsah nadřazeného pojmu zdravotní služby podle § 2 odst. 2 a 3 tohoto zákona. Porodní asistentky proto při poskytování zdravotní péče domácí porody vést nemohou. České právní předpisy však domácí porody jako takové nezakazují, neposkytují jim však garanci ve formě zdravotní péče. Může-li se žena rozhodnout pro domácí porod a využít k tomu asistenci např. duly či jiných osob, aniž by to právní úprava jakkoli zakazovala, neexistuje rozumný důvod, aby - při nesení veškerých zdravotních i právních rizik - nemohla využít služeb osoby odborně vzdělané v oblasti porodnictví (např. porodní asistentky), byť nepůjde o poskytování zdravotní péče." (bod 77). Ústavní soud dodal, že pokud se porodní asistentka domáhala, aby bylo oprávnění k poskytování zdravotních služeb pro formu "zdravotní péče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta - domácí péče a návštěvní služba" rozšířeno i o vedení fyziologických porodů, nelze tomu vyhovět. "Současná právní úprava totiž vedení fyziologického porodu ve vlastním sociálním prostředí (vyjma překotných porodů) nepovažuje za zdravotní péči, a tedy ani za zdravotní službu. V rámci zdravotních služeb tak službu spočívající ve vedení domácích porodů poskytovat nelze." (bod 74). Na stejných východiscích stojí též usnesení ze dne 4. 9. 2024 sp. zn. IV. ÚS 2174/23, o které se správní soudy rovněž opřely.

5. Podle čl. 89 odst. 2 Ústavy jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu závazná pro všechny orgány i osoby. Závěry vyslovené v nálezu I. ÚS 2746/23 tak jsou závazné pro Ústavní soud i při posuzování této ústavní stížnosti. Důvody k postupu podle § 23 zákona o Ústavním soudu čtvrtý senát Ústavního soudu neshledal, ostatně stěžovatelka ve stručné ústavní stížnosti ani žádné důvody (krom zcela povšechných) nepřináší. Ústavní soud tedy i v této věci vychází z toho, že sporný dodatek jen výslovně stanoví to, co plyne již ze zákona; proto jeho výmaz nemůže mít na práva stěžovatelky žádný dopad. K tvrzené nerovné praxi se vyjádřil přesvědčivě již krajský soud (srov. bod 17 ve spojení s bodem 32 jeho rozsudku).

6. Ústavní soud proto ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 5. srpna 2026 Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu