IV.ÚS 2336/13
V PLATNOSTI- KS Ostrava 17 Cad 107/2008-254
- NSS 4 Ads 124/2012-44
- ÚS IV.ÚS 2336/13
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože se jednalo o návrh zjevně neopodstatněný. Soud zjistil, že soudy ve správním řízení správně posoudily zdravotní stav a příčiny postižení. Nezproštění právního zástupce bylo odůvodněno nedostatkem důvěry v jeho zastupování, což nevykazovalo porušení práva na spravedlivý proces. Příslušnost krajského soudu byla správně určena podle místa bydliště žalobkyně. Ústavní soud nepřijal návrh, protože nebyly neshledány porušení ústavně zaručených práv.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudkyň JUDr. Vlasty Formánkové a JUDr. Michaely Židlické o ústavní stížnosti Terezie Regnardové, zastoupené JUDr. Martinem Hádkem, advokátem se sídlem Trnková 1864/22, Praha 4, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. května 2013 č. j. 4 Ads 124/2012-44 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 10. 2012 č. j. 17 Cad 107/2008-254, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I. Včas podanou, jakož i po doplnění jinak formálně bezvadnou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozsudků soudů ve správním soudnictví, a to pro tvrzené porušení jejích práv a svobod, zejména uvedených v čl. 38 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatelka konkrétně namítá, že byla odňata svému zákonnému soudci, když byla její věc rozhodována Krajským soudem v Ostravě, a to přes její opětovnou snahu, aby věc rozhodoval, mj. vzhledem k jejímu faktickému pobytu v Praze, Městský soud v Praze. Dále stěžovatelka namítá, že byla její věc u Krajského soudu v Ostravě odejmuta soudci Mgr. Jiřímu Gottwaldovi a následně přidělena soudci téhož soudu JUDr. Petru Indráčkovi a dále, že ani na její opakovanou žádost odůvodněnou ztrátou důvěry nedošlo ke zproštění jí ustanoveného právního zástupce JUDr. Stanislava Grosse a k ustanovení jiného právního zástupce. II. Napadeným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě byla zamítnuta žaloba stěžovatelky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 9. 2008 č. 505 224 334 o zamítnutí žádosti o plný invalidní důchod (výrok I.); současně bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů (výrok II.), že se zamítá návrh stěžovatelky (v postavení žalobkyně) na zproštění JUDr. Stanislava Grosse zastupování žalobkyně v této právní věci a na ustanovení jiného právního zástupce z řad advokátů (výrok III.), a že se určuje odměna advokáta JUDr. Stanislava Grosse částkou 20 566 Kč, která bude proplacena z účtu Krajského soudu v Ostravě ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (výrok IV.). V odůvodnění k výroku III. krajský soud uvedl, že se neztotožnil s jejím názorem ohledně způsobilosti jí tvrzených skutečností (vztah JUDr. Grosse k jejímu bývalému zaměstnavateli Třineckým železárnám, a. s. v tzv. kauze akcií Moravia Energo), které by mohly narušit důvěru mezi žalobkyní a jejím právním zástupcem, a proto nepřistoupil k jeho zproštění a ustanovení jiného (v dané věci v pořadí již třetího) advokáta. Obdobně rozhodl krajský soud již usnesením ze dne 20. 5. 2010 č. j. 17 Cad 107/2008-72. Napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu byla zamítnuta kasační stížnost proti výše uvedenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě (výrok I.) a byl též zamítnut návrh na změnu ustanoveného právního zástupce (výrok II. - shodně jako v předchozím rozhodnutí v téže věci ze dne 16. 9. 2010 č. j. 6 Ads 86/2010-136). Kromě toho bylo napadeným rozsudkem Nejvyššího správního soudu rozhodnuto o nákladech řízení a o odměně zástupce stěžovatelky. III. Na základě posouzení obsahu ústavní stížnosti a po prostudování vyžádaných soudních spisů Ústavní soud dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný. Podle § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá, a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné. Ústavní soud přezkoumal oba napadené rozsudky soudů ve správním soudnictví a jim předcházející řízení a konstatuje, že neshledal takové vady řízení správních soudů, které tvrdí stěžovatelka a které by nepřípustně postihly některé z jejích ústavně zaručených základních práv či svobod nebo byly v rozporu s požadavky spravedlivého procesu či s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti. Z odůvodnění napadených rozsudků soudů ve správním soudnictví je zřejmé, že se tyto soudy zevrubně zabývaly všemi hledisky posouzení zdravotního stavu stěžovatelky a jeho příčin se zvláštním důrazem na stěžovatelkou rozporované aspekty. V rozhodnutí obou soudů jsou rovněž náležitě a přesvědčivě odůvodněny jejich výroky týkající se nezproštění JUDr. Stanislava Grosse zastupováním stěžovatelky a nejmenování nového zástupce stěžovatelky. Ze spisu krajského soudu pak Ústavní soud zjistil, že ke změně soudce došlo na základě změny v rozvrhu práce na Krajském soudu v Ostravě, provedené v souvislosti se změnou jeho vnitřní organizace. O nepodjatosti soudce JUDr. Petra Indráčka již v průběhu řízení rozhodoval k námitce stěžovatelky též Nejvyšší správní soud. Jako nepřípadnou Ústavní soud shledal rovněž námitku stran nepříslušnosti Krajského soudu v Ostravě. Příslušnost tohoto soudu byla určena v souladu se zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, podle jehož § 7 odst. 3 je k řízení ve věcech důchodového pojištění příslušný krajský soud, v jehož obvodu má žalobce (trvalé) bydliště, a teprve pokud takové nemá, pak podle místa, kde se zdržuje. Ústavnímu soudu, jelikož neshledal namítané porušení ústavně zaručených práv, nezbylo než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 19. března 2014 JUDr. Vladimír Sládeček předseda senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.