Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 243/99

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1999-06-16 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:1999:4.US.243.99

  1. KS Praha 45 Ca 52/98-42
  2. ÚS IV.ÚS 243/99
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí šedesátidenní lhůty určené zákonem. Lhůta začala dnem doručení rozsudku krajského soudu, který byl zástupci stěžovatele doručen v rozhodném období. Stížnost byla odeslána Ústavnímu soudu až po uplynutí lhůty, i když byla odeslána Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Rubrum

ČESKÁ REPUBLIKA IV. ÚS 243/99 USNESENI Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl dne 16. června 1999 ve věci ústavní stížnosti F.U., zastoupeného JUDr. M. V., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 10. 1998, čj. 45 Ca 52/98-42, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb., ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Podle ustanovení § 27 odst. 2 citovaného zákona řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu. Z obsahu spisu 45 Ca 52/98 Krajského soudu v Praze Ústavní soud zjistil, že napadený rozsudek byl zástupci stěžovatele doručen dne 17. 2. 1999. Ústavní stížnost označená jako odvolání proti napadenému rozsudku a adresovaná Nejvyššímu státní zastupitelství ČR a Ústavnímu soudu zaslal však stěžovatel pouze Nejvyššímu státnímu zastupitelství ČR, zatímco Ústavnímu soudu byla doručena teprve dne 17. 5. 1999, tedy již po uplynutí uvedené zákonné lhůty. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnout. Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 16. června 1999 JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.