IV.ÚS 2703/08
V PLATNOSTI- VS Praha 3 Cmo 195/2008-109
- ÚS IV.ÚS 2703/08
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože nebyl zjištěn zásah do ústavně zaručených práv. Soud se opřel o § 146 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož není náhrada nákladů řízení povinně přiznána. Vrchní soud správně změnil výrok o náhradě nákladů, protože žalobci nevyhověli podmínkám pro jejich přiznání. Rozhodnutí neobsahovalo porušení práva na spravedlivý proces ani jiné základní právo.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 24. listopadu 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelů 1) INEKON GROUP, a. s. se sídlem v Praze 7, U Průhonu 773/12, IČ 639 98 076, a 2) INEKON SYSTEMS s. r. o. se sídlem v Praze 7, U Průhonu 773/12, IČ 272 52 167, zastoupených Mgr. Vlastislavem Kusákem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní 32, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 8. 2008 č. j. 3 Cmo 195/2008-109, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatelé se domáhali zrušení výše citovaného usnesení Vrchního soudu v Praze, kterým byl změněn výrok soudu I. stupně, týkající se nákladů řízení. Uvedli, že poté, co nebyla připuštěna změna jejich žaloby tak, aby jim byla přiznána náhrada škody, vzali zpět návrh, v němž se domáhali ochrany proti nekalé soutěži ze strany společnosti LUKEŠ, s. r. o., když v tomto směru ochrany docílili dne 25. 9. 2006 u Rozhodčího soudu. Tímto rozhodnutím došlo k "odpadnutí" předmětu sporu a změna žaloby připuštěna nebyla. Po jejím zpětvzetí, považují usnesení soudu II. stupně, jímž byl výrok o povinnosti žalovaného uhradit jim náklady řízení ve výši 9.478,35 Kč změněn tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, za rozhodnutí zasahující do jejich ústavně zaručených práv a svobod, zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 98 Ústavy ČR. Vyslovili přesvědčení, že vrchním soudem použitá interpretace § 146 odst. 2 občanského soudního řádu je výkladem formalistickým a stížností napadeným rozhodnutím tedy došlo k zásahu do jejich práva na spravedlivý proces, což ve svých důsledcích může vést k omezování práva na soudní ochranu. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/19093 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Vrchní soud v Praze usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2008 č. j. 46 Cm 134/2006-94, jímž bylo pro zpětvzetí žaloby řízení zastaveno, dle § 212 a § 212a odst. 6 občanského soudního řádu a k odvolání žalovaného přezkoumal ve výroku o jeho povinnosti zaplatit žalobcům (nyní stěžovatelům) na nákladech řízení 9.478,35 Kč a tento výrok opodstatněně změnil tak, že žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení nemá právo. V odůvodnění usnesení soud vyložil, pro jaká soudem učiněná a zhodnocená zjištění nebyl shledán důvod pro přiznání nároku na úhradu nákladů řízení jak žalobcům tak žalovanému (dle § 146 odst. 2 občanského soudního řádu) a proto na odůvodnění rozhodnutí lze v dalším odkázat. Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 24. listopadu 2008 Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.