IV.ÚS 2871/07
V PLATNOSTI- KS Plzeň 50 To 511/2007
- ÚS IV.ÚS 2871/07
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel ji podal před vyřízením dovolání, které je předpokladem pro přípustnost stížnosti. Soud upozornil na zásadu subsidiarity, podle níž musí být všechny procesní prostředky vyčerpány před podáním ústavní stížnosti. Zrušení rozhodnutí krajského soudu by bylo neslučitelné s ústavními pravidly o řádném postupu v řízení. Stěžovatel má nárok na nové podání ústavní stížnosti po rozhodnutí Nejvyššího soudu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele M. P., zastoupeného JUDr. Petrem Víškou, advokátem se sídlem v Plzni, Náměstí Republiky 2, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 10. 2007, sp. zn. 50 To 511/2007, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavnímu soudu byl dne 7. 11. 2007 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 10. 2007, sp. zn. 50 To 511/2007. Ústavní soud v prvé řadě zkoumal, zda byla ústavní stížnost podána včas a zda splňovala veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že ústavní stížnost je nepřípustná. Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit. Z výše uvedeného vyplývá, že stanoví-li právní předpis, že v určité procesní situaci je k rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob příslušný konkrétní orgán veřejné moci, neměl by Ústavní soud realizaci této pravomoci bránit tím, že by ve věci sám rozhodl dříve než tento orgán. Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh a rovněž ze sdělení Okresního soudu Plzeň-město Ústavní soud zjistil, že stěžovatel napadl usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. 10. 2007, sp. zn. 50 To 511/2007, dovoláním, o němž nebylo doposud rozhodnuto. Dovolání je procesním prostředkem k ochraně práv stěžovatele ve smyslu § 75 odst. 1, resp. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, neboť stěžovatel může v jeho rámci namítat mj. i porušení svých ústavně zaručených práv. Pokud by za těchto okolností byla ústavní stížnost Ústavním soudem věcně posouzena dříve než o dovolání rozhodne Nejvyšší soud, mohlo by ze strany Ústavního soudu dojít k porušení zásady subsidiarity a k nepřípustnému zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů. Pokud by naopak Ústavní soud čekal na výsledek dovolacího řízení, zbytečně by prodlužoval délku řízení o ústavní stížnosti a nepřímo by pobízel ostatní stěžovatele k souběžnému podávání ústavní stížnosti a dovolání, k němuž není žádný důvod, neboť stěžovatel může poté, co bude Nejvyšším soudem o jeho dovolání rozhodnuto, podat novou ústavní stížnost, v níž bude moci mimo jiné rovněž zohlednit i výsledek dovolacího řízení. Ústavní soud zdůrazňuje, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti stěžovatele nikterak nepoškozuje, neboť v případě, že Nejvyšší soud jeho dovolání nevyhoví, bude stěžovatel mít zachovánu lhůtu pro podání ústavní stížnosti nejen ve vztahu k rozhodnutí dovolacího soudu, nýbrž i ve vztahu k rozhodnutí soudu nalézacího a odvolacího. Z důvodů výše vyložených Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 14. prosince 2007 Michaela Židlická soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.