IV.ÚS 3437/13
V PLATNOSTI- MS Praha 5 Af 19/2013-8
- NSS 5 As 27/2013-30
- ÚS IV.ÚS 3437/13
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatelka nesplnila povinnost být zastoupena advokátem, jak vyžaduje zákon o Ústavním soudu. Soud upozornil na nezodpovězenou výzvu k odstranění formální vady včetně lhůty na získání právního zastoupení. I přes možnost kontaktu s Českou advokátní komorou měla stěžovatelka dostatek času na zajištění zastoupení, což neudělala. Návrh na zrušení povinného zastoupení byl rovněž odmítnut jako neopodstatněný.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 21. ledna 2014 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou, v právní věci stěžovatelky Aleny Houžvičkové o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. 5 As 27/2013-30 ze dne 22. 8. 2013, usnesení Městského soudu v Praze č. j. 5 Af 19/2013-8 ze dne 18. 3. 2013 a rozhodnutí Generálního finančního ředitelství č. j. 49204/12-3410-050230 ze dne 21. 12. 2012 a o návrhu na "odstranění povinného zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační i ústavní stížnosti i jejich zpoplatnění soudními poplatky", takto:
Výrok
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění
Dne 12. 11. 2013 obdržel Ústavní soud návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí orgánů veřejné moci, jakož i odstranění povinného právního zastoupení při podání dovolání, kasační a ústavní stížnosti a zajištění osvobození těchto řízení od soudních poplatků. Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňoval veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak nebylo, neboť stěžovatelka mimo jiné nerespektovala ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Na existenci této vady byla stěžovatelka upozorněna přípisem ze dne 29. 11. 2013, jímž jí současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 30 dnů, počínající dnem doručení výzvy (13. 12. 2013). Stěžovatelka reagovala na tuto výzvu žádostí o prodloužení lhůty k odstranění vad podání, a to do 28. 2. 2014 či vhodněji do 31. 3. 2014. Ústavní soud žádosti stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstranění vad podání nevyhověl, neboť nemohl odhlédnout od skutečnosti, že již při podání ústavní stížnosti bylo navrhovatelce z jiných řízení vedených u Ústavního soudu (a to již od roku 2004) známo, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, jakož i to, že v řízení před Ústavním soudem je vyžadováno povinné zastoupení advokátem. Uvedené potvrzuje návrh stěžovatelky, obsažený v textu ústavní stížnosti, aby Ústavní soud odstranil povinné zastoupení advokátem při podání (mimo jiné) i ústavní stížnosti. Ústavnímu soudu je z jeho činnosti dále známo, že Česká advokátní komora vyřizuje žádosti o určení advokáta maximálně do dvou až tří týdnů. Z předestřeného časového přehledu jednotlivých událostí je tedy zřejmé, že stěžovatelka měla dostatek času si právní zastoupení zajistit, neboť od podání její ústavní stížnosti uplynuly více než dva měsíce. O možnosti obrátit se na Českou advokátní komoru přitom byla poučena jak v případě svých předchozích podání, tak i v nyní projednávané věci výzvou ze dne 29. 11. 2013. Jelikož stěžovatelka ve stanovené lhůtě vytýkanou vadu neodstranila, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Osud ústavní stížnosti sdílí rovněž akcesorický návrh stěžovatelky na zrušení povinného právního zastoupení (v otázce stěžovatelkou zpochybňované ústavnosti ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu lze pro úplnost odkázat na usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 44/04, dostupné na http://nalus.usoud.cz).
Poučení
Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 21. ledna 2014 Michaela Židlická, v. r. soudce zpravodaj