IV.ÚS 35/95
V PLATNOSTI- OS Kroměříž 6 C 181/92
- ÚS IV.ÚS 35/95
Ústavní soud odmítl návrh na zahájení řízení, protože byl podán mimo zákonnou lhůtu. Podání bylo předloženo po uplynutí 60denní lhůty od nabytí právní moci rozhodnutí soudu I. stupně. Soud se opřel o § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož je ústavní stížnost nepřípustná, pokud nebyly využity všechny procesní prostředky. Návrh byl odmítnut bez vyžádání odstranění formálních vad.
Rubrum
IV. ÚS 35/95 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl ve věci I.P., t a k t o Návrh se odmítá.
Odůvodnění
: Ústavní soud ČR obdržel dne 14. 2. 1995 podání navrhovatele, které nemá formální náležitosti návrhu na zahájení řízení (ústavní stížnosti) před Ústavním soudem, z jehož obsahu, jakož i z obsahu dodatečně předložených příloh, je možno dovodit, že navrhovatel nesouhlasí s rozhodnutím Okresního soudu v Kroměříži, sp. zn. 6 C 181/92, ze dne 9. 3. 1994. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1) a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Ze spisu Okresního soudu v Kroměříži, sp. zn. 6 C 181/92, který si Ústavní soud vyžádal, bylo zjištěno, že rozsudkem uvedeného soudu ze dne 9. 3. 1994, čj. 6 C 181/92-25, byl zamítnut návrh navrhovatele a F.P., směřující proti J. a M.J., na zrušení kupní smlouvy ze dne 6. 12. 1976, registrované SN pod čj. R I 828/67, v části, kterou navrhovatel, jako zmocněnec manželů F. a M.P., převedl, v souvislosti s prodejem domu, bezúplatně na manžele J. pozemky (v rozhodnutí soudu označené). Jak plyne z odůvodnění rozsudku, byl návrh navrhovatele zamítnut v podstatě proto, že navrhovatel nárok, vyplývající z ust. § 8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, neuplatnil v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě. Proti tomuto rozsudku se navrhovatel neodvolal a rozsudek nabyl právní moci dnem 28. 4. 1994. Tímto dnem tedy počala navrhovateli běžet zákonná 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti uvedená ve shora citovaném ustanovení. Jestliže tedy navrhovatel podal návrh Ústavnímu soudu teprve dne 14. 2. 1995, stalo se tak po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, a proto musel být z tohoto důvodu návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnut, aniž by soud navrhovatele vyzýval k odstranění formálních vad jeho podání. Pro úplnost je třeba dodat, že s ohledem na to, že navrhovatel tím, že proti rozhodnutí soudu I. stupně nepodal odvolání, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 citovaného zákona), a ústavní stížnost je proto z tohoto důvodu také nepřípustná. Pokud pak je možno z obsahu podání navrhovatele dovozovat jeho nesouhlas se zákonem stanovenou dvouměsíční lhůtou k uplatnění nároků, vyplývajících z ustanovení § 8 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb. v platném znění, kterou považuje za příliš krátkou, k tomu je třeba dále uvést, že zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, přiznává sice i fyzické osobě oprávnění podat návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení, to však pouze za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 74 citovaného zákona - tedy pouze tehdy, je-li takový návrh spojen s včas podanou ústavní stížností, tak tomu však v daném případě, jak shora uvedeno, nebylo.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 21. dubna 1995 JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.