IV.ÚS 3621/25
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatelka neprokázala využití podnětu k výkonu dohledu vyššího státního zastupitelství, což je podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu povinné vyčerpání procesních prostředků. Soud konstatoval, že bez vyčerpání tohoto opravného prostředku není ústavní stížnost přípustná. Rozhodnutí bylo vydáno bez účasti účastníků řízení. Ústavní stížnost byla odmítnuta jako nepřípustná.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Lucií Dolanskou Bányaiovou o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní společnosti Pro arte, investiční fond s proměnným základním kapitálem, a.s., sídlem Tržiště 366/13, Praha 1 - Malá Strana, zastoupené Mgr. Barborou Rovenskou, advokátkou, sídlem U Prašné brány 1078/1, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 6. října 2025 sp. zn. 1 KZN 202/2024 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality, 2. oddělení ze dne 1. dubna 2025 č. j. KRPA-176321-34/TČ-2024-000072, za účasti Městského státního zastupitelství v Praze a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. města Prahy, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru obecné kriminality, 2. oddělení, jako účastníků řízení, a R. Š., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona Ústavním soudu se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jejího práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
2. Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka podala trestní oznámení na vedlejšího účastníka. Napadeným rozhodnutím v záhlaví uvedeného policejního orgánu byla podle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu zpronevěry podle § 206 odst. 1 a odst. 5 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Proti tomuto usnesení podala stěžovatelka jako poškozená stížnost Městskému státnímu zastupitelství v Praze, které ji napadeným usnesením zamítlo jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu.
3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti napadá obě zmíněná usnesení, neboť se domnívá, že orgány činné v trestním řízení rezignovaly na své povinnosti zjistit skutkový stav bez důvodných pochybností a postihovat trestněprávní jednání.
4. Dříve než Ústavní soud přistoupí k přezkumu opodstatněnosti ústavní stížnosti, je jeho povinností posoudit, zda byly splněny všechny procesní předpoklady řízení podle zákona o Ústavním soudu.
5. Podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
6. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně konstatuje, že podnět k výkonu dohledu nejbližšího vyššího státního zastupitelství podle § 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, je obecně účinným opravným prostředkem pro osoby, které namítají závadný postup orgánů veřejné moci v šetření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl vůči nim spáchán trestný čin. Tento opravný prostředek je proto nutno vyčerpat před podáním ústavní stížnosti v souladu s § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu [srov. nálezy ze dne 2. 3. 2015 sp. zn. I. ÚS 1565/14 (N 51/76 SbNU 691), ze dne 2. 4. 2025 sp. zn. IV. ÚS 3248/24, ze dne 3. 9. 2025 sp. zn. IV. ÚS 2582/24, a řada dalších rozhodnutí].
7. V nynější věci stěžovatelka neprokázala ani netvrdila, že by shora uvedeného prostředku využila. Ústavní stížností nenapadá žádné rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto v rámci výkonu dohledu vyššího státního zastupitelství, ani ve své argumentaci nezmiňuje využití podnětu k výkonu dohledu. Stěžovatelka nevyčerpala dostupné procesní prostředky k ochraně svých práv, ústavní stížnost je proto nutno posoudit jako nepřípustnou.
8. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud postupoval podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh nepřípustný.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 16. prosince 2025 Lucie Dolanská Bányaiová v. r. soudkyně zpravodajka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.