IV.ÚS 369/02
V PLATNOSTI- KS Ostrava 11 Co 1061/2001-122
- ÚS IV.ÚS 369/02
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatelé nevyčerpali všechny procesní prostředky. Rozsudek krajského soudu byl zrušen dovolacím soudem, což otevřelo nové řízení před obecným soudem. Soud doložil, že stížnost je proto nepřípustná podle ust. § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Rozhodnutí bylo vyřízeno mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Rubrum
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti JUDr. A. B., JUDr. Š. K., bytem a JUDr. V. J., zastoupených Mgr. V. E., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2002, čj. 11 Co 1061/2001-122, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 7. 6. 2002 se stěžovatelé domáhali, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2002, čj. 11 Co 1061/2001-122, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 3. 2001, čj. 25 C 46/97-87. Posledně uvedeným rozsudkem byl zamítnut jejich návrh na určení, že žalovaní 1) - 5) (mezi nimi i stěžovatelé) jsou vlastníky každý ideální 1/5 specifikovaných nemovitostí v k.ú. M. Stěžovatelé tvrdí, že obecné soudy jim neposkytly ochranu a nevypořádaly se s jimi uplatněnou námitkou vydržení. Krajský soud v Ostravě, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedl, že ústavní stížnost pokládá za nedůvodnou a odkázal na odůvodnění napadeného rozsudku. Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 25 C 46/97, z něhož zjistil, že proti napadenému rozsudku krajského soudu podali stěžovatelé dovolání. Z toho důvodu dopisem ze dne 24. 9. 2002 (doručení vykázáno dne 25. 9. 2002) právní zástupkyni stěžovatelů sdělil, že o ústavní stížnosti rozhodne poté, co obdrží kopii rozhodnutí dovolacího soudu. Dne 4. 6. 2003 obdržel Ústavní soud kopii rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2003, čj. 22 Cdo 256/2003-79. Tímto rozsudkem dovolací soud zrušil ústavní stížností napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 2. 2002, čj. 11 Co 1061/2001-122 i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 28. 3. 2001, čj. 25 C 46/97-87, a věc vrátil Okresnímu soudu v Ostravě k dalšímu řízení. V důsledku těchto skutečností nastal stav, kdy věc stěžovatelů bude znovu projednávána obecnými soudy. Stěžovatelé tudíž nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon k ochraně jejich práva poskytuje a jejich ústavní stížnost je nepřípustná ve smyslu ust. § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 16. června 2003 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.