IV.ÚS 370/04
V PLATNOSTI- KS Ústí 30 Co 177/2002
- NS 28 Cdo 1504/2003
- ÚS IV.ÚS 370/04
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty po doručení posledního rozsudku. Lhůta začala běžet dnem následujícím po doručení rozhodnutí, což bylo 26. dne po jeho doručení. Přestěhování stěžovatelek a zpoždění informování právního zástupce neměly vliv na výpočet lhůty. Soud se nezabýval dalšími formálními vadami, protože opožděnost stížnosti je závaznou překážkou.
Rubrum
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 9. listopadu 2004 soudcem zpravodajem, JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D. ve věci ústavní stížnosti 1) R. W., a 2) L. B. obou zastoupených JUDr. M. H. advokátem proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě sp. zn. 9 C 1119/95, rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci, sp. zn. 30 Co 177/2002, a rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 7. 2004 sp. zn. 28 Cdo 1504/2003, t a k t o :
Výrok
Ústavní stížnost s e o d m í t á .
Odůvodnění
: Výše citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ČR byl dle údajů uvedených v ústavní stížnosti doručen právnímu zástupci stěžovatelek dne 25. 8. 2004. Ústavní stížnost uvádí, že vzhledem k přestěhování stěžovatelek byly tyto právním zástupcem o rozsudku informovány až v říjnu 2004 a jejich plné moci udělené právnímu zástupci mu byly doručeny až koncem měsíce října 2004. Ústavní stížnost byla předána k poštovní přepravě dne 29. 10. 2004 a doručena Ústavnímu soudu dne 1. 11. 2004. Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, počíná dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z uvedeného je zřejmé, že lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla zachována, neboť počala běžet dnem 26. 8. 2004 a skončila dne 24. 10. 2004, resp. v pondělí dne 25. 10. 2004. Pokud tedy ústavní stížnost byla předána k poštovní přepravě až dne 29. 10. 2004, stalo se tak zjevně po uplynutí zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti. Ztížená komunikace mezi právním zástupcem a stěžovatelkami způsobená jejich přestěhováním do Spolkové republiky Německo na běh lhůty nemá vliv. Za této situace, kdy ústavní stížnost je podávána opožděně, nepřistoupil Ústavní soud k odstraňování vad, jimiž podaná ústavní stížnost trpí (např. absentuje předložení rozhodnutí, která jsou ústavní stížností napadána - viz § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu, a další), neboť jejich odstraněním by nemohlo na nutnosti ústavní stížnosti odmítnout pro opožděnost nic změnit. Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků stížnost odmítl jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání (§ 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění). P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 9. listopadu 2004 Eliška Wagnerová soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.