IV.ÚS 3704/25
V PLATNOSTI- KS Brno 16 Co 179/2023-2065
- NS 22 Cdo 1294/2025
- ÚS IV.ÚS 3704/25
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, která se týkala nároku na návrat pozemků po druhé světové válce, přičemž stěžovatelé žádali o vyklizení pozemků a náhradu škody. Soud se opřel o § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, protože stížnost byla zjevně neopodstatněná. Stížnost se významově neodlišovala od předešlých neúspěšných návrhů, které byly již opakovaně odmítnuty. Ústavní soud nezopakoval již jednou řečené, protože nebyly předloženy nové nebo neřešené otázky.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudců Michala Bartoně a Zdeňka Kühna (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti o ústavní stížnosti stěžovatelky nadace FÜRST VON LIECHTENSTEIN STIFTUNG a stěžovatele Fürst Hans Adam II von und zu Liechtenstein, zastoupených Dr. Erwinem Hanslikem, MRICS, advokátem, sídlem U Prašné brány 1078/1, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2025 č. j. 22 Cdo 1294/2025-2246, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 6. listopadu 2024 č. j. 16 Co 179/2023-2065 a rozsudku Okresního soudu ve Vyškově ze dne 16. května 2023 č. j. 10 C 146/2018-1609, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Vyškově, jako účastníků řízení, a České republiky - Úřadu pro zastupování ve věcech majetkových, České republiky - Ministerstva obrany, České republiky - Státního pozemkového úřadu, státních podniků Lesy České republiky, s.p., Povodí Moravy, s.p., Vojenské lesy a statky ČR, s.p., a státních organizací Správa železnic, státní organizace, a Národní památkový ústav, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka je dědicem Františka Josefa II., stěžovatel je hlavou Lichtenštejnského knížectví a má požívací práva odvozená od vlastnictví stěžovatelky. Po druhé světové válce československý stát zkonfiskoval majetek zůstavitele na základě dekretu presidenta republiky č. 12/1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa. Zůstavitel tak přišel o rozsáhlý majetek. Nyní se stěžovatelé domáhají vyklizení a předání celé řady pozemků na Moravě, určení jejich vlastnictví k těmto pozemkům a zaplacení částky 100 tis. Kč. Stěžovatelé se však obrací na civilní soudy se skutkově a právně obdobnými věcmi opakovaně. Civilní soudy jim opakovaně nevyhověly. Nejinak tomu bylo i v tomto případě.
2. Také na Ústavní soud se stěžovatelé opakovaně obrací. Ani nyní však nepředkládají žádné nové, doposud neřešené otázky a naopak opakují mnohokrát namítané. Nynější ústavní stížnost se strukturou, rozsahem a argumenty v zásadě neliší od předešlých neúspěšných ústavních stížností (srov. celou řadu usnesení, např. ze dne 22. 7. 2024 sp. zn. II. ÚS 2067/24, ze dne 7. 8. 2024 sp. zn. IV. ÚS 1602/24, ze dne 14. 10. 2024 sp. zn. II. ÚS 2827/24, ze dne 17. 3. 2025 sp. zn. IV. ÚS 825/25 a ze dne 30. 7. 2025 sp. zn. IV. ÚS 2099/25). Je zbytečné, aby Ústavní soud opakoval již jednou řečené. Ostatně sami stěžovatelé uvádí, že ví, jak Ústavní soud rozhoduje o obdobných návrzích. Ústavní soud odkazuje na svá předchozí rozhodnutí.
3. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu].
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 21. ledna 2026 Lucie Dolanská Bányaiová v. r. předsedkyně senátu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.