IV.ÚS 3711/10
V PLATNOSTI- KS Ostrava 10 Co 223/2010-202
- ÚS IV.ÚS 3711/10
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty stanovené zákonem. Stěžovatel se domníval, že byl porušen jeho právní základní práv na spravedlivý proces podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv. Soud se opřel o § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., podle něhož je lhůta pro podání ústavní stížnosti nepřekročitelná. Závěr byl vydán mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 21. ledna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatele Ing. J. P., zastoupeného JUDr. Miroslavem Pavlasem, advokátem se sídlem Fügnerova 12, 702 00 Ostrava, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. června 2010 č. j. 10 Co 223/2010-202, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel svým návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti, podaným k doručení Ústavnímu soudu dne 28. prosince 2010, požadoval zrušení v záhlaví označeného usnesení Krajského soudu v Ostravě s tvrzením, že se jím cítí být dotčen ve svém ústavně zaručeném základním právu na spravedlivý proces, zakotveném v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. S tímto návrhem spojil též návrh na zrušení ustanovení § 58 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Jakožto orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je Ústavní soud povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci (zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR), což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů. Výše uvedená lhůta 60 dnů k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, jakož i takto případného projednání návrhu dle § 74 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon neumožňuje jakkoliv zhojit. Dle doručenky dokladující doručení v záhlaví uvedeného rozhodnutí obecného soudu bylo předmětné usnesení vloženo do stěžovatelem užívané schránky dne 30. září 2010. Ústavnímu soudu za této situace nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh podaný opožděně, tj. po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání, odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 21. ledna 2011 Pavel Holländer soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.