IV.ÚS 373/05
V PLATNOSTI- OS Děčín 15 C 3/2002-71
- KS Ústí 29 Co 401/2004-132
- ÚS IV.ÚS 373/05
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí šedesátidenní lhůty stanovené zákonem. Stížnost se týkala rozhodnutí, které bylo stěžovateli doručeno 31. března, ačkoli bylo opakovaně doručeno i později. Ústavní soud zjistil, že lhůta začíná po skutečném doručení, nikoli po opakovaném. Proto byla stížnost považována za podanou mimo lhůtu a odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 23. března 2006 o ústavní stížnosti JUDr. J. Z., zastoupeného JUDr. Pavlem Rejmanem, advokátem, AK se sídlem Čsl. armády 1050/22, 405 01 Děčín, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, ze dne 16. 2. 2005, čj. 29 Co 401/2004-132, a rozsudku Okresního soudu v Děčíně ze dne 10. 11. 2002, čj. 15 C 3/2002-71, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal zrušení shora označeného rozsudku Okresního soudu v Děčíně, kterým mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci P. P. částku 40 000,- Kč s příslušenstvím a uhradit náklady řízení ve výši 12 175,- Kč; druhému žalovanému M. F. byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 25 000,- Kč s příslušenstvím a uhradit náklady řízení ve výši 9 325,- Kč. Stížnostní žádání zahrnovalo i návrh na zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, který v odvolacím řízení rozsudek nalézacího soudu ve výrocích ve vztahu mezi žalobcem a stěžovatelem potvrdil a v ostatních výrocích ponechal nedotčen. Dříve než Ústavní soud přikročí k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, vždy zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") tedy mimo jiné též to, zda byla ústavní stížnost podána včas. Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická osoba ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Uvedená lhůta je lhůtou procesní a současně lhůtou, jež nemůže být prominuta ani prodloužena. Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že ji podává v zákonné lhůtě 60 dnů od doručení rozsudku krajským soudem, konkrétní datum doručení tohoto rozsudku však neuvedl. Ze spisu Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. 15 C 3/2002, vyžádaného za účelem ověření lhůty k podání ústavní stížnosti, Ústavní soud zjistil, že rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, byl podle referátu soudní kanceláře doručován stěžovateli doporučeně do vlastních rukou (stěžovatel neměl právního zástupce) a byl vypraven dne 30. 3. 2005. Podle doručenky připojené na č.l. 133 verte šlo o poštovní zásilku, kterou doručovala Pošta Děčín 1 pod č. R 00801 a kterou stěžovatel sice převzal, neznámo však kdy, neboť na doručence nebylo vyznačeno žádné datum. Ústavní soud si proto vyžádal od Pošty Jílové u Děčína kopii dokladu prokazujícího převzetí označené zásilky adresátem JUDr. J. Z. Podáním ze dne 3. 3. 2006 vedoucí Pošty Jílové u Děčína zaslal Ústavním soudu kopii dodacího dokladu potvrzujícího, že jmenovaný převzal označenou zásilku dne 31. 3. 2005. Ze spisu Okresního soudu v Děčíně Ústavní soud zjistil, že stejné zjištění provedl i Okresní soud v Děčíně, který i přes totožnou informaci Pošty Jílové u Děčíně o tom, že adresát obdržel zásilku dne 31. 3. 2005, "z opatrnosti" doručil rozsudek odvolacího soudu stěžovateli ještě jednou (č.l. 136-138). Opakovaně doručovaný rozsudek stěžovatel obdržel dne 4. 5. 2005 a toto datum Okresní soud v Děčíně považoval za den nabytí právní moci rozhodnutí (č.l. 132). Potvrzující rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, kdy rozhodnutí, jež bylo třeba považovat za rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, byl podle zjištění Ústavního soudu doručen stěžovateli dne 31. 3. 2005. Skutečnost, že Okresní soud v Děčíně doručoval rozsudek odvolacího soudu stěžovateli opakovaně, neměla v projednávaném případě právní význam. Předmětný rozsudek se prokazatelně (podpis stěžovatele s vyznačením data doručení na dodacím dokladu Pošty Jílové u Děčína) dostal do dispozice stěžovatele dne 31. 3. 2005, kteréžto zjištění nebylo ničím vyvráceno. Na tomto závěru nemohlo nic změnit ani vyznačení právní moci rozhodnutí dnem 4. 5. 2005, neboť z doložky právní moci, která je úředním osvědčením o právní skutečnosti - nabytí právní moci a jako takové jí svědčí presumpce správnosti (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl.ÚS-st.8/98 ze dne 20. 10. 1998), Ústavní soud ověřuje jinou skutečnost, a to zda ústavní stížnost směřuje proti pravomocnému rozhodnutí [srov. § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: "Ústavní stížnost jsou oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba ... jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutí v řízení, jehož byla účastníkem ... bylo porušeno její základní právo nebo svoboda..."]. Šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti však běží od data doručení napadeného rozhodnutí stěžovateli (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu). Pokud stěžovatel odvíjel lhůtu k jejímu podání až ode dne doručení druhé zásilky, postupoval nesprávně; opakované doručení "z opatrnosti", jak shora uvedeno, bylo právně bez významu, neboť nebylo způsobilé zvrátit ten fakt, že ve skutečnosti bylo rozhodnutí stěžovateli doručeno již 31. 3. 2005, takže v projednávaném případě zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula dnem 30. 5. 2005. Ústavní stížnost datovaná dnem 20. 6. 2005 a předaná k poštovní přepravě dne 28. 6. 2005 tak byla podána po lhůtě stanovené zákonem. Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné. V Brně dne 23. března 2006 Miloslav Výborný soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.