IV.ÚS 386/01
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po lhůtě stanovené zákonem. Soud uvedl, že zmeškání lhůty nelze prominout, protože zákon to neumožňuje. Výklad zákona byl opřen o § 72 zákona o Ústavním soudu. Soud se nezabýval podstatou nároku, protože stížnost nebyla podána včas.
Rubrum
ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti L.Č., zastoupeného JUDr. M.D., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. května 2000, sp. zn. 24 Co 557/98, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Dne 25. června 2001 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhal zrušení uvedeného rozhodnutí, které bylo doručeno jeho právnímu zástupci dne 22. června 2000. V ústavní stížnosti požádal Ústavní soud o prominutí zmeškání lhůty stanovené v § 72 odst. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), které odůvodnil jednak neznalostí této lhůty a jednak celodenní péčí o manželku a tedy zaneprázdněností. Ústavní soud, aniž by se zabýval věcí podrobněji konstatuje, že zmeškání lhůty je vadou, kterou zákon neumožňuje jakýmkoliv způsobem prominout, resp. lhůtu navrátit. Tímto zákonem je soudce ve smyslu čl. 88 Ústavy ČR vázán. Ústavnímu soudu proto nezbylo něž ústavní stížnost odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. b) zákona jako podanou po lhůtě.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona). V Brně dne 26. července 2001 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.