IV.ÚS 401/10
V PLATNOSTI- MS Praha 4 Cad 78/2007-145
- NSS 6 Ads 32/2009-282
- ÚS IV.ÚS 401/10
Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí 60denní lhůty od doručení posledního procesního rozhodnutí. Soud se rozhodl, že stížnost není přípustná, protože byla podána více než deset měsíců po doručení rozsudku Nejvyššího správního soudu. Vzhledem k tomu, že lhůta byla zásadně porušena, nebylo možné stížnost přijmout. Soud se nezabýval věcným obsahem stížnosti, protože její podání bylo formálně neopodstatněné.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl dne 17. února 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele J. Š., zastoupeného obecnou zmocněnkyní MgA. Květoslavou Šamajovou, adresa pro doručování Štúrova 541/31, Praha 4, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 32/2009-282 ze dne 18. 3. 2009, rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 4 Cad 78/2007-145 ze dne 10. 6. 2008 a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. 861 121 5437 ze dne 18. 7. 2007, takto:
Výrok
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Dne 10. 2. 2010 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel, zastoupený obecnou zmocněnkyní, domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, resp. rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému přezkumu napadených rozhodnutí, byl povinen zkoumat, zda byla ústavní stížnost podána včas, zda byla přípustná a zda splňovala i další obsahové a formální náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu. Dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato podmínka nebyla v projednávané věci splněna, neboť rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 32/2009-282 ze dne 18. 3. 2009 byl právní zástupkyni stěžovatele doručen již dne 8. 4. 2009, zatímco ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu zaslána prostřednictvím Městského soudu v Praze až dne 9. 2. 2010, tedy po uplynutí více než deseti měsíců od data doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku. Údaj o datu doručení rozsudku Nejvyššího správního soudu převzal Ústavní soud z ústavní stížnosti stěžovatele evidované pod sp. zn. II. ÚS 1509/09, jež směřovala vůči totožným rozhodnutím obecných soudů a jež byla posléze usnesením Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1509/09 ze dne 21. 10. 2009 odmítnuta jako zjevně neopodstatněná. Bylo ostatně zřejmým, že nejpozději v den sepsání předchozí ústavní stížnosti, tzn. dne 6. 6. 2009, musel být stěžovatel s obsahem rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Ads 32/2009-282 ze dne 18. 3. 2009 seznámen. Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené za tímto účelem zákonem o Ústavním soudu. Za těchto okolností již Ústavní soud nevyzýval stěžovatele k odstranění vady podání, spočívající v absenci právního zastoupení, neboť na výsledku řízení o ústavní stížnosti by to nemohlo nic změnit.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 17. února 2010 Michaela Židlická, v. r. soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.