Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 405/03

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2003-09-25 · odmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e) · ECLI:CZ:US:2003:4.US.405.03

  1. NSS 6A 95/2002
  2. ÚS 6A 95/2002
  3. ÚS IV.ÚS 405/03

Citované zákony (4)

Rubrum

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti R. K., zastoupené JUDr. T. U., advokátem, směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně sp. zn. 6A 95/2002, ze dne 22.5.2003, a proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství ČR ze dne 15.5.2002, č.j. 13851/2002, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Dne 28.7.2003 byla Ústavnímu soudu doručena včas podaná ústavní stížnost dožadující se zrušení rozhodnutí uvedených v návětí tohoto usnesení, a to pro jejich rozpor s čl. 89, 90 a 95 Ústavy ČR, jakož i čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Stěžovatelka tvrdí, že Nejvyšší správní soud ji odmítnutím žaloby postavil do nevýhodné procesní pozice a že jde o rozhodnutí svou podstatou kontraproduktivní. Z napadeného usnesení Nejvyššího správního soudu vyplývá, že tento soud zaujal stanovisko, že žalobkyni (stěžovatelce) se neděje žádná újma na jejích právech, neboť není nijak omezena domáhat se svého práva v řízení u civilního soudu. Zamítavý výrok ministerstva zemědělství není takovému postupu na překážku, ani jím není prejudikováno zamítnutí žaloby. Proto žalobu odmítl. Ústavní soud sdílí názor Nejvyššího správního soudu vyjádřený v napadeném usnesení a z ústavněprávního hlediska dodává pouze následující: Podle ustanovení § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon")¨, Ústavní soud rozhoduje pouze o takových pravomocných rozhodnutí nebo jiných zásazích orgánů veřejné moci, které jsou, vzhledem ke své povaze, způsobilé zasáhnout do sféry ústavních práv či svobod fyzických nebo právnických osob, a to po vyčerpání všech prostředků, které zákon těmto osobám k ochraně jejich práv poskytuje. I když proti napadenému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu není přípustný další opravný prostředek, nelze toto rozhodnutí považovat za konečné a schopné jakéhokoli zásahu do ústavních práv stěžovatelky. Na splnění podmínky vyčerpání dostupných procesních prostředků nahlíží Ústavní soud nikoliv izolovaně, ale, veden zásadou subsidiarity svých rozhodnutí, považuje za nezbytnou podmínku pro svůj zásah takovou situaci, kdy by stěžovatelka skutečně neměla žádný jiný efektivní právní prostředek k nastolení takového stavu, kterého se domáhá. O takovou situaci se však nejedná, neboť nepochybně se zde nabízí k ochraně práv cesta, kterou ve svém rozhodnutí naznačil Nejvyšší správní soud. Z výše uvedených důvodů posoudil soudce zpravodaj podanou stížnost jako nepřípustnou a podle ustanovení § 43 odst.1 písm. e) zákona ji odmítl.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné, V Brně dne 25. září 2003 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku 229/1991 Sb.
Zákon České národní rady, kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb. 243/1992 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Zákon soudní řád správní 150/2002 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.