Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 434/97

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 1997-11-25 · odmítnuto pro nedodržení lhůty - § 43/1/b) · ECLI:CZ:US:1997:4.US.434.97

Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána po uplynutí zákonné lhůty. Stížnost byla podána až po vyhlášení rozhodnutí, které nabralo právní moci. Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. je lhůta pro podání ústavní stížnosti 60 dní od právní moci rozhodnutí. Protože stížnost byla podána po uplynutí této lhůty, byla podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona odmítnuta jako nepřípustná.

Rubrum

IV. ÚS 434/97 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENI Ústavního soudu České republiky Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti P.N., zastoupeného advokátkou J.S., takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel se svou ústavní stížností Ústavnímu soudu došlou dne 18.11.1997 (poštovnímu Úřadu B. k přepravě předanou dne 17.1 1.1997) domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Brně, sp. zn. 6 T 60/97, ze dne 23.5.1997, a usnesení Krajského soudu v Brně, sp. zn. 5 To 332/97, ze dne 28.7.1997. Jak Ústavní soud zjistil z ústavní stížnosti přiložených příloh - rozhodnutí obou soudů shora označených - bylo usnesením Krajského soudu v Brně, sp. zn. 5 To 332/97, ze dne 28.7.1997, zamítnuto odvolání stěžovatele proti rozsudku Městského soudu v Brně, sp. zn. 6 T 60/97, ze dne 23.5.1997. Obě rozhodnutí nabyla právní moci dnem vyhlášení usnesení Krajského soudu v Brně I§ 140 odst. 1 písm. a) tr. řádu, tj. dnem 28.7.1997. Tímto dnem počala stěžovateli běžet 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti uvedená v ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. Jestliže tedy, jak shora uvedeno, stěžovatel podal ústavní stížnost teprve dne 17.1 1.1997, stalo se tak po uplynutí zákonné lhůty pro její podání, a proto musela být podle § 43 odst. 1 písm. b) citovaného zákona odmítnuta.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 25. listopadu 1997 JUDr. Eva Zarembová soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.