IV.ÚS 574/11
V PLATNOSTI- MS Praha 63 T 14/2009
- VS Praha 10 To 34/2010
- ÚS IV.ÚS 574/11
Ústavní soud odmítl návrh na zrušení rozhodnutí nižších soudů, protože byl podán mimo stanovenou lhůtu. Lhůta k podání ústavní stížnosti začala běžet od doručení usnesení Vrchního soudu, které bylo navrhovateli doručeno v rozhodném období. Stížnost pro porušení zákona není pro občana přístupným prostředkem, proto její nevyhovění ministrem spravedlnosti nemá právní účinek. Soud se opřel o § 73 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, podle něhož návrh podaný po lhůtě je odmítnut bez ústního jednání.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu Z. P., právně zastoupeného Mgr. Lenkou Zajícovou, advokátkou se sídlem Advokátní kanceláře Mgr. Ing.Jana Krupičková, Plzeň, Divadelní 2728/3a, směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. února 2010, č.j. 63 T 14/2009-584, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. května 2010, sp. zn. 10 To 34/2010, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel svým podáním brojil proti napadeným rozhodnutím, jimiž mělo dojít ke zkrácení v jeho právu na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Lhůtu k podání pak zjevně odvodil od doručení rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti České republiky o jeho podnětu k podání mimořádného opravného prostředku - stížnosti pro porušení zákona. Ministr jeho podnětu nevyhověl, o čemž byl navrhovatel zpraven dopisem ze dne 23. prosince 2010. Kopii dopisu přiložil k podání, neboť ji považoval ze poslední procesní prostředek k ochraně práv, který mu zákon přiznává (§ 72 odst. 6 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"),. Ústavní soud si vyžádal kopie doručenek usnesení Vrchního soudu v Praze, z nichž plyne, že navrhovateli bylo rozhodnutí doručeno dne 16. července 2007, jeho tehdejšímu právnímu zástupci pak dne 19. července 2010. Tímto dnem tedy započala běžet lhůta k podání ústavní stížnosti, která marně uplynula v pátek 17. září 2010, neboť navrhovatel své podání předal k poštovní přepravě teprve dne 21. února 2011. Podle § 73 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práv stěžovateli (navrhovateli) poskytuje. Takovým procesním prostředkem však není stížnost pro porušení zákona. Tento procesní nástroj je zákonem přiznán výhradně ministru spravedlnosti, který je jediný, podle ustanovení § 266 trestního řádu, kdo je oprávněn předložit stížnost pro porušení zákona Nejvyššímu soudu. Jedná se o mimořádný opravný prostředek, zákon jej však neposkytuje navrhovateli. Ze samotného podání podnětu pak není možno vyvozovat žádné právní důsledky. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li návrh podán po zákonem o Ústavnímu soudu stanovené lhůtě pro jeho podání. Proto Ústavní soud rozhodnul jak je ve výroku uvedeno.
Poučení
Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 29. března 2011 JUDr. Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.