Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 578/05

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2006-02-08 · odmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e) · ECLI:CZ:US:2006:4.US.578.05

  1. VS Olomouc 7 Cmo 460/2003
  2. KS Ostrava 23 Cm 13/98
  3. ÚS IV.ÚS 578/05
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože byla podána předčasně. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu, podle něhož je stížnost nepřípustná, pokud stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky. Příslušným prostředkem bylo dovolání k Nejvyššímu soudu, jehož rozhodnutí ještě nebylo známo. Ústavní soud zdůraznil, že stěžovatel může podat novou stížnost po rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl ve věci stěžovatele J. K., zastoupeného Mgr. Věrou Fořtovou, U Brodu 74, Karlovy Vary, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2005, sp. zn. 23 Cm 13/98, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 6. 2005, sp. zn. 7 Cmo 460/2003, t a k t o :

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

I. Dne 26. 8. 2005 obdržel Ústavní soud stížnost pana J. K., jíž brojí proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. 7. 2005, sp. zn. 23 Cm 13/98, a rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 6. 2005, sp. zn. 7 Cmo 460/2003. Stěžovatel má za to, že výše uvedenými rozsudky obecných soudů došlo k zásahu do jeho základních práv a svobod, jež jsou mu garantována čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud zkoumal, zda byla stížnost podána včas a zda jsou splněny i další formální náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a naznal, že ústavní stížnost je podána předčasně. II. V předmětné ústavní stížnosti stěžovatel poukazuje na skutečnost, že pro nesprávné hodnocení důkazů bylo ve věci podáno též dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, a to z důvodu ustanovení § 237 odst. 1a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř.). Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval. Stěžovatel není takto povinen vyčerpat procesní prostředek, jenž může být orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut z důvodů závisejících na jeho uvážení [typicky se jedná o postup dovolacího soudu podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.]. Z poučení o opravných prostředcích, jež je obsaženo v rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 6. 2005, sp. zn. 7 Cmo 460/2003, vyplývá, že proti citovanému rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu ČR, a to v zákonné lhůtě dvou měsíců od doručení uvedeného rozhodnutí. Ústavní soud si od obecných soudů vyžádal fotokopii předmětného dovolání a fotokopii doručenky rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 6. 2005, sp. zn. 7 Cmo 460/2003, z níž je zřejmé, že bylo doručeno dne 1. 8. 2005. III. Jak již Ústavní soud v minulosti konstatoval, souběžné podávání ústavní stížnosti a dovolání není nutné. Lhůta k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání a rovněž proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů počne stěžovateli běžet až dnem doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu. Pokud by byla ústavní stížnost Ústavním soudem věcně posouzena dříve než o dovolání rozhodne Nejvyšší soud, mohlo by ze strany Ústavního soudu dojít k nepřípustnému zásahu do rozhodovací činnosti obecných soudů. Pokud by naopak Ústavní soud vyčkával, jak rozhodne Nejvyšší soud, zbytečně by prodlužoval délku svého řízení a nepřímo by pobízel ostatní stěžovatele k souběžnému podávání ústavní stížnosti a dovolání. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR nelze takto předjímat a ústavní stížnost je tedy podána předčasně. Ústavní soud považuje za prospěšné opětovně zdůraznit, že odmítnutí stávající ústavní stížnosti stěžovatele nikterak nepoškozuje, neboť v případě, že Nejvyšší soud dovolání nevyhoví, bude moci podat novou ústavní stížnost a v ní zohlednit i průběh a výsledky dovolacího řízení. Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Poučení:Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 8. 2. 2006 Michaela Židlická soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)