IV.ÚS 580/07
V PLATNOSTI- NSS 2 As 63/2005-98
- ÚS IV.ÚS 580/07
Ústavní soud odmítl návrh na zrušení stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí, protože byly vydány před více než třiceti lety a jejich účinnost nebyla v žádném případě pochybná. Návrh na náhradu škody byl odmítnut jako nepříslušný, protože Ústavní soud nemá pravomoc rozhodovat o náhradě škody způsobené správními rozhodnutími. Soud se opřel o § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, podle něhož není příslušným orgánem pro řešení návrhů na náhradu škody způsobené rozhodnutími vydanými před více než třiceti lety. Ústavní stížnost byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná, protože Nejvyšší správní soud výslovně zvážil všechny námitky a jejich odůvodnění bylo vyčerpávající.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 16. května 2007 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele J. R., zastoupeného JUDr. F. G., o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2006 č. j. 2 As 63/2005-98, rozhodnutí ze dne 14. 11. 1988 zn. VÚP 2381/88 a ze dne 20. 9. 1989 zn. VÚP 2737/89 a o návrhu na náhradu škody, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel v podání ze dne 2. 3. 2007, označeném jako ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu, brojil proti jeho rozhodnutí ze dne 30. 11. 2006 č. j. 2 As 63/2005-98. Prostřednictvím právního zástupce pak návrh doplnil a navrhl, aby Ústavní soud zrušil výše označená rozhodnutí, tj. stavební povolení ze dne 14. 11. 1988 a rozhodnutí kolaudační ze dne 20. 9. 1989. Uvedl, že dle jeho přesvědčení Nejvyšší správní soud se jeho kasační stížnosti věnoval jednostranně, nezabýval se podstatnými důkazy ze stavebního řízení a porušil tak základní ustanovení soudního řádu správního. V uvedeném podání advokáta dále pak vyčíslil škodu, která mu podle jeho výčtu vznikla v důsledku porušení zákona ve výši 4.167.000,- Kč. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Z obsahu stížností napadeného rozsudku Nejvyššího správního soudu bylo zjištěno, že jmenovaný soud se ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami uplatněnými stěžovatelem v kasační stížnosti, brojící proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2005 č. j. 6 Ca 26/2004-64, jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného, tj. Ministerstva pro místní rozvoj, odboru územně a stavebně právního - ve věci návrhu na obnovu řízení, ve kterém mu bylo uloženo strpět provedení vyjmenovaných stavebních prací na jeho rodinném domku. V obsáhlém odůvodnění pak podrobně vyložil, proč v kasační žalobě uvedené důvody a správním orgánům vytýkané určité skutečnosti nebyl oprávněn posuzovat a prověřovat a proč žádnou z uplatněných kasačních námitek neshledal důvodnou. Na toto vyčerpávající odůvodnění lze v dalším zcela odkázat s tím, že zásah do vlastnických práv stěžovatele či rozpor se soudním řádem správním v postupu Nejvyššího správního soudu a v jeho rozhodnutí shledán nebyl. Pro výše uvedené byl návrh směřující proti rozsudku č. j. 2 AS 63/2005-98 jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Pokud jde o návrh napadající správní rozhodnutí ze dne 14. 11. 1988 a 20. 9. 1989, jakož i o návrh, kterým uplatnil stěžovatel tvrzenou škodu, jejich odmítnutí je odůvodněno § 43 odst. 1 písm. d) cit. zákona o Ústavním soudu, tj. pro jeho nepříslušnost, vyplývající z konstatování data účinnosti, z § 146 tohoto zákona a postavení Ústavního soudu vyplývajícího z čl. 87 Ústavy České republiky.
Poučení
Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 16. května 2007 Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.