Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 605/03

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2003-12-09 · odmítnuto pro nepřípustnost - § 43/1/e) · ECLI:CZ:US:2003:4.US.605.03

  1. NS 29 Odo 383/2001
  2. ÚS IV.ÚS 605/03
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost nemocnice, která se domáhala zrušení rozsudku Nejvyššího soudu. Soud uvedl, že stížnost je nepřípustná, protože Ústavní soud nesmí zásahem zrušit výsledek dovolacího řízení. Podle principu subsidiarity nemá Ústavní soud rozhodovat o věcech, které již byly správně řešeny výššími soudními orgány. Rozhodnutí Nejvyššího soudu o vrácení věci k dalšímu řízení je závěrečné a neodvolatelné.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti podané Nemocnicí, krajskou příspěvkovou organizací, zastoupenou JUDr. J. W., advokátkou, směřující proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.8.2003, čj. 29 Odo 383/2001-116, takto:

Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 26.11.2003 se stěžovatelka dožaduje zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu ČR, kterým byly v dovolacím řízení zrušeny rozsudky nalézacího a odvolacího soudu a věc byla vrácena Okresnímu soudu v Karlových Varech, jako soudu prvního stupně, k dalšímu řízení. Aniž by Ústavní soud požadoval vyjádření účastníka řízení, je nucen konstatovat, že stížnost je nepřípustná. Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu je vybudována na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených (a kasace pravomocných rozhodnutí). Tento princip vyjádřil Ústavní soud ve své více jak desetileté rozhodovací činnosti a publikované judikatuře mnohokrát (viz např. nález č. 78, svazek 4, resp. č. 111, svazek 19, Sbírky nálezů a usnesení ÚS ČR). Výrazem tohoto principu subsidiarity je i zásada minimalizace zásahů Ústavního soudu do pravomoci jiných orgánů. Jestliže tedy Nejvyšší soud ČR v dovolacím řízení zrušil rozsudky nižších soudů, splnil tím svoji roli danou mu v hierarchii obecných soudů a naplnil smysl a účel dovolacího řízení. Představu stěžovatelky, že tuto roli Nejvyššího soudu nahradí Ústavní soud a anuluje výsledek dovolacího řízení - tedy de facto navrátí věc do pravomocného stavu, Ústavní soud nesdílí. O věci stěžovatelky budou tedy nově jednat obecné soudy (byť obecně vázané právním názorem Nejvyššího soudu ČR) a teprve po pravomocném rozhodnutí bude prostor k případnému předložení věci Ústavnímu soudu (budou-li k tomu ústavněprávní důvody). Z výše uvedených důvodů byla podaná stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako nepřípustná odmítnuta.

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 9. prosince 2003 JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj

Dotčená ustanovení

Občanský zákoník 40/1964 Sb.
Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících 209/1992 Sb.
Zákon o Ústavním soudu 182/1993 Sb.
Usnesení předsednictva České národní rady o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součástí ústavního pořádku České republiky 2/1993 Sb.

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)