Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 63/08

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2008-02-06 · odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost · ECLI:CZ:US:2008:4.US.63.08.1

  1. NSS 7 Afs 59/2007-104
  2. ÚS IV.ÚS 63/08
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože ji považoval za zjevně neopodstatněnou. Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí správního soudu, které se týkalo vyměření DPH za nákup cukru. Soud zjistil, že stěžovatel nezodpověděl výzvu k předložení důkazů o skutečném množství zdanitelného plnění. Ústavní soud se opřel o § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. a shledal, že není porušeno právo na spravedlivý proces.

Rubrum

Ústavní soud rozhodl dne 6. února 2008 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele KS Real, spol. s r. o., IČ 25545701, se sídlem Praha 1, Biskupský dvůr 2095/8, zastoupeného JUDr. Janem Pavlokem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 391/7, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 9. 2007 č. j. 7 Afs 59/2007-104, takto:

Výrok

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí s tím, že se jím cítí dotčen v právu na spravedlivý proces. Vyslovil přesvědčení, že soudy rozhodly na základě skutkových zjištění, která nemají oporu ve spisu a jejich závěr byl učiněn v rozporu s ním. Uvedl, že správce daně vyměřil daň z přidané hodnoty, související s jeho koupí cukru od dodavatele ANOAR s. r. o., přičemž nevzal zřetel na důkaz fakturou ze dne 30. 4. 2004, osvědčující provedení koupě. Později jej vyzval k předložení dalších důkazních prostředků o označené koupi, když na tuto výzvu nereagoval, vyměřil daň dle pomůcek - takový postup považuje za formální, jenž správce daně zvolil jen proto, že jeho výzvě nebylo vyhověno. Uvedené námitky uplatnil v kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze a, poněvadž Nejvyšší správní soud tuto zamítl, navrhl, aby byl Ústavním soudem zrušen nejen rozsudek správního soudu ale také Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2007 č. j. 6 Ca 203/2005-74. Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů]. Z obsahu rozsudku Nejvyššího správního soudu bylo zjištěno, že v souladu s § 109 odst. 2 a 3 soudního řádu správního přezkoumal kasační stížností napadené rozhodnutí a opodstatněně konstatoval, že se výše jmenovaný Městský soud v Praze dostatečně vypořádal se žalobními námitkami stěžovatele směřujícími proti postupu a rozhodnutí správních orgánů. Jeho závěry pak shledal důvodnými, když byla spolehlivě prokázána nečinnost navrhovatele poté, co byl správcem daní vyzván k předložení dalšího důkazu o skutečném rozsahu a množství přijatého zdanitelného plnění, deklarovaného ve faktuře ze dne 30. 4. 2004 č. 400010, vztahující se k tvrzenému nákupu cukru, a také poučen o oprávněnosti správce daně tuto v případě nesplnění výzvy stanovit za použití daňových pomůcek (§ 43 a § 31 odst. 5 a 9 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Nejvyšší správní soud v odůvodnění svého rozsudku, za použití § 19 odst. 1 a 2 zákona č. 588/1992 Sb., ve znění účinném v dubnu 2004 (tj. zákona o DPH) a s poukazem na ustanovení § 77 odst. 2 soudního řádu správního, vyčerpávajícím způsobem vyložil, kdy má plátce nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, jak nutno nárok na tento odpočet prokázat a v tomto smyslu shodně s příslušnými finančními orgány a soudem, který rozhodl o žalobě směřující proti jejich rozhodnutí, hodnotil jednání stěžovatele. Poněvadž zásah do jeho práva, jehož se v ústavní stížnosti dovolával, shledán nebyl, na toto odůvodnění rozsudku lze v dalším odkázat. Pro uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení

Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 6. února 2008 Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.