IV.ÚS 67/17
V PLATNOSTIÚstavní soud odmítl návrh na zrušení a změnu ustanovení § 65 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o Policii České republiky, protože podatelé nevyhověli podmínkám pro podání ústavní stížnosti. Soud uznal, že podání neobsahuje žádné konkrétní rozhodnutí nebo zásah orgánu veřejné moci, proti kterým by se stížnost směřovala. Bez ústavní stížnosti nemají podatelé právní účelnost podat návrh na zrušení zákonného ustanovení. Soud se opřel o § 64 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, podle něhož je podání návrhu podmíněno existencí ústavní stížnosti.
Rubrum
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem JUDr. Jaromírem Jirsou ve věci návrhu Davida Štěrby a Davida Štěrby, bez právního zastoupení, na zrušení a změnu ustanovení § 65 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Výrok
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel podání navrhovatelů, kterým se domáhají zrušení a změny ustanovení § 65 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, neboť současná úprava je podle nich v rozporu se základními právy zakotvenými v čl. 36 odst. 1 a 2, 37 odst. 2 a 3, v čl. 38 odst. 2, v čl. 39 a v čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Ústavní soud se nejprve zabýval formálními náležitostmi návrhu. Podle ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je oprávněn podat návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení ten, kdo podal ústavní stížnost, za podmínek uvedených v § 74 zákona o Ústavním soudu. Podle tohoto ustanovení je možno podat spolu s ústavní stížností návrh na zrušení zákona nebo jeho části, jestliže jejich uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jsou-li podle navrhovatele v rozporu s ústavním zákonem. Ústavní stížnost je oprávněn podat každý, kdo tvrdí, že pravomocným rozhodnutím, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci, bylo porušeno jeho základní právo či svoboda (§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu(. Přitom je nezbytné, aby navrhovatel byl právně zastoupen (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu); z návrhu musí být zřejmé, proti jakému rozhodnutí či zásahu ústavní stížnost směřuje a musí být Ústavnímu soudu předloženo v zákonné lhůtě (§ 72 odst. 4 a 5 zákona o Ústavním soudu). Pro absenci samotné ústavní stížnosti byli navrhovatelé vyzváni k odstranění této vady a byli poučeni o důsledku, neučiní-li tak ve stanovené lhůtě 20 dnů od doručení výzvy. Výzvy byly vloženy do příslušného P. O. Boxu, avšak v úložní době si je navrhovatelé nevyzvedli a ke dni 31. ledna 2017 nastala podle § 49 odst. 4 o. s. ř., ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu, fikce doručení. Vzhledem k tomu, že zásilky byly vráceny Ústavnímu soudu v průběhu lhůty k odstranění vad, bylo na úřední desku Ústavního soudu vyvěšeno sdělení o uložení zásilky (§ 49 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu). V průběhu vyvěšení sdělení kontaktoval první navrhovatel telefonicky Ústavní soud s dotazem na svůj další možný postup ve věci, avšak ve stanovené lhůtě navrhovatelé nijak nereagovali a ústavní stížnost nedoplnili. Předpokladem kvalifikovaného podání návrhu na zrušení části zákona je existence ústavní stížnosti, kterou je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že v řízení, jehož byl účastníkem, byla pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci porušena jeho práva. Navrhovatelé však v podání popisují jen své vnímání reality, boj prvního navrhovatele, trvající již od roku 2000, s údajně vykonstruovaným, lživým a křivým obviňováním, nesprávnými úředními postupy a nezákonnými rozhodnutími; nebrojí však proti žádnému rozhodnutí ani proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, a proto nelze jejich podání považovat za ústavní stížnost, pouze za návrh na zrušení části zákona. Vzhledem k tomu, že navrhovatelé nepodali ústavní stížnost a nestali se tak osobami oprávněnými podat návrh ve smyslu ustanovení § 64 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu, soudce zpravodaj podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu návrh odmítl.
Poučení
Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 16. března 2017 Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.