Ústavní soud · Usnesení

IV.ÚS 727/2000

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2001-04-11 · odmítnuto pro neoprávněnost navrhovatele - § 43/1/c) odmítnuto - pro 2b · ECLI:CZ:US:2001:4.US.727.2000

  1. KS Ostrava 22 Ca 497/2000 - 14
  2. ÚS IV.ÚS 727/2000
Strojový souhrn generováno LLM

Ústavní soud odmítl ústavní stížnost, protože stěžovatel nebyl účastníkem správního řízení, jehož rozhodnutí bylo napadáno. Soud se rozhodl, že stěžovatel není oprávněn podat ústavní stížnost podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Spojený návrh na zrušení části § 250a o.s.ř. byl odmítnut jako součást neoprávněné stížnosti. Soud upozornil, že otázka zákonného ustanovení je řešena v jiném řízení.

Rubrum

IV. ÚS 727/2000 Č E S K Á R E P U B L I K A U S N E S E N Í Ú s t a v n í h o s o u d u Č e s k é r e p u b l i k y Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Varvařovského a soudců JUDr. Vladimíra Čermáka a JUDr. Evy Zarembové o ústavní stížnosti Ing. M. P., zastoupeného JUDr. M. Š., advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.10.2000, čj. 22 Ca 497/2000 - 14, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a o spojeném návrhu na zrušení ustanovení § 250a o.s.ř. t a k t o :

Výrok

Ústavní stížnost a spojený návrh na zrušení zákonných ustanovení, případně jejich částí se odmítá.

Odůvodnění

: Stěžovatel se svou ústavní stížností, z důvodů v ní podrobně rozvedených, domáhá zrušení usnesení Krajského soudu v Ostravě, čj. 22 Ca 497 / 2000 - 14, ze dne 22. 10. 2000, a s odvoláním na ustanovení § 74, z.č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, společně s ní podává i návrh na zrušení ustanovení § 250a odst.1 o.s.ř., případně jeho části vyjádřené slovy : "advokátem nebo notářem" ve znění platném po 1. 1. 2001 a návrh na zrušení ustanovení § 250a o.s.ř., případně jeho části vyjádřené slovy "advokátem nebo komerčním právníkem" ve znění platném do 31. 12. 2000. Napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě, jak bylo zjištěno z jeho obsahu, byl v řízení o přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě vyzván žalobce Ing. L. V., klient stěžovatele, který byl v předchozím správním řízení stěžovatelem (daňovým poradcem) zastupován, aby ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení usnesení odstranil vady žaloby, a to tak, že v souladu s ustanovením § 250a o.s.ř. uvedl, kdo jej bude v tomto řízení zastupovat a v uvedené lhůtě předloží plnou moc. Zároveň byl klient stěžovatele tímto usnesením upozorněn na to, že nebude-li doplnění žaloby zasláno Krajskému soudu v Ostravě ve stanovené lhůtě, bude řízení zastaveno. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. V posuzované věci stěžovatel v petitu ústavní stížnosti - jímž je Ústavní soud, jak dal již opakovaně ve svých rozhodnutích najevo, vázán - navrhuje zrušení rozhodnutí správního soudu, vydaného však v řízení, jehož samotný stěžovatel účastníkem řízení nebyl. Z tohoto důvodu nelze proto, s ohledem na shora citované ustanovení zákona o Ústavním soudu, považovat stěžovatele za osobu oprávněnou k podání ústavní stížnosti směřující proti označenému rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, a proto byla jeho ústavní stížnost odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. c) citovaného zákona. Pro úplnost třeba dodat, že pokud stěžovatel, jak uvádí v důvodech své ústavní stížnosti - vědom si sám toho, že nebyl účastníkem soudního řízení - považuje ve vztahu k sobě napadené rozhodnutí za "jiný zásah orgánu veřejné moci" ve smyslu shora citovaného ustanovení § 72 zákona o Ústavním soudu, měl tomuto tvrzení přizpůsobit petit nálezu. Při jím v ústavní stížnosti navrhovaném petitu - jímž je, jak je shora uvedeno, Ústavní soud vázán - je však třeba ho považovat za osobu k podání této ústavní stížnosti zjevně neoprávněnou. S ohledem na uvedený závěr, vedoucí k odmítnutí ústavní stížnosti, se pak již Ústavní soud nemohl zabývat spojeným návrhem na zrušení zákonného ustanovení, neboť v takovém případě spojený návrh sdílí osud ústavní stížnosti. Byl proto také spojený návrh stěžovatele podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Pro informaci stěžovatele třeba dodat, že u Ústavního soudu je pod sp. zn. Pl. 16/99 vedeno řízení o návrhu na zrušení ustanovení § 250a o.s.ř.

Poučení

Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 11. dubna 2001 JUDr. Pavel Varvařovský předseda senátu

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)